BEDNAŘÍK, Josef, Petr VONDRÁČEK, Ladislav DUŠEK, Eva MORAVCOVÁ a Ivan ČUNDRLE. Risk factors for critical illness polyneuromyopathy. Journal of Neurology. Darmstadt: Steinkopff Verlag, 2005, roč. 252, č. 3, s. 343-351. ISSN 0340-5354.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Risk factors for critical illness polyneuromyopathy
Název česky Rizikové faktory polyneuromyopatie kritického stavu
Autoři BEDNAŘÍK, Josef (203 Česká republika, garant), Petr VONDRÁČEK (203 Česká republika), Ladislav DUŠEK (203 Česká republika), Eva MORAVCOVÁ (203 Česká republika) a Ivan ČUNDRLE (203 Česká republika).
Vydání Journal of Neurology, Darmstadt, Steinkopff Verlag, 2005, 0340-5354.
Další údaje
Originální jazyk angličtina
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 30000 3. Medical and Health Sciences
Stát vydavatele Německo
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor Impact factor: 2.844
Kód RIV RIV/00216224:14110/05:00013727
Organizační jednotka Lékařská fakulta
UT WoS 000228232600012
Klíčová slova anglicky sepsis; polyneuropathies; myopathies; critical illness; risk factors
Štítky critical illness, myopathies, polyneuropathies, risk factors, sepsis
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnil: doc. MUDr. Petr Vondráček, Ph.D., učo 24042. Změněno: 25. 6. 2008 14:36.
Anotace
Although numerous clinical, laboratory, and pharmacological variables have been reported as significant risk factors for critical illness polyneuromyopathy (CIPM), there is still no consensus on the aetiology of this condition. Objectives of the study was to assess the clinical and electrophysiological incidence and risk factors for CIPM. A cohort of critically ill patients was observed prospectively for a one-month period and the association between neuromuscular involvement and various potential risk factors was evaluated. Sixty one critically ill patients completed the follow-up (30 women, 31 men, median age 59 years). CIPM development was detected clinically in 17 patients (27.9%) and electrophysi-ologically in 35 patients (57.4%). CIPM was significantly associated with the pres-ence and duration of systemic inflammatory response syndrome and the severity of multiple, respiratory, central nervous, and cardiovascular organ failures. The median duration of mechanical ventilation was significantly longer in patients with CIPM com-pared with those without (16 vs 3 days, p< 0.001). Independent predictors of CIPM obtainable within the 1st week of critical illness were the admission sequential organ failure assessment score (odds ratio [OR], 1.15; 95% confidence interval [CI], 1.02-1.36) , the 1st week total sequential organ failure assessment scores (OR, 1.14; 95% CI, 1.06-1.46) and the 1st week duration of systemic inflammatory response syn-drome (OR, 1.05; 95% CI, 1.01-1.15). They were able to correctly predict the devel-opment of CIPM at the end of the 1st week in about 80% of critically ill cases. In conclusion, the presence and duration of systemic inflammatory response syn-drome and the severity of multiple and several organ failures are associated with in-creased risk of the development of CIPM.
Anotace česky
Řada faktorů klinické, laboratorní a farmakologické povahy byla označena jako rizikové faktory rozvoje polyneuromyopatie kritického stavu (CIPM), v této oblasti však dosud neexitustuje shoda. Cílem studie bylo stanovit incidenci a rizikové faktory CIPM. Kohorta kriticky nemocných pacientů byla sledována prospektivně po dobu jednoho měsíce a byla vyhodnocena asociace mezi rozvojem neuromuskulárního postižení a potenciálními rizikovými faktory. 61 nemocných dokončilo sledování (30 žen, 31 mužů, průměrný věk 59 let). Rozvoj CIPM byl zaznamenán klinicky u 17 nemocných (27,9%) a elektrofyziologicky u 35 nemocných (57,4%). CIPM byla významně asociována s přítomností a trváním syndromu systémové zánětlivé odpovědi (SIRS) a s tíží mnohočetného, respiračního, centrálně nervového a kardiovaskulárního orgánového selhání. Průměrné trvání mechanické ventilace bylo signifikantně delší u pacientů s CIPM ve srovnání se skupinou bez CIPM (16 dnů versus 3 dny, p< 0.001). Nezávislými prediktory CIPM zjistitelnými během 1. týdne trvání kritického stavy bylo tzv. SOFA skóre při přijetí (odds ratio [OR] = 1,.15; 95% konfidenční interval [CI] = 1,02-1,36), celkové SOFA skóre během 1.týdne (OR = 1,.14; 95% CI = 1,.06-1,.46) a trvání SIRS během 1. týdne (OR = 1,05; 95% CI = 1,01-1,15). Tyto parametry byly schopny správně predikovat rozvoj CIPM na konci 1. týdne u přibližně 80% kriticky nemocných.
Návaznosti
MSM0021622404, záměrNázev: Vnitřní organizace a neurobiologické mechanismy funkčních systémů CNS
Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Vnitřní organizace a neurobiologické mechanismy funkčních systémů CNS
VytisknoutZobrazeno: 25. 4. 2024 23:10