Je zřejmé, že kultura školy je dnes doceňována jako významný fenomén, ba dokonce jako klíčový faktor rozvoje školy. Kultura školy totiž bývá odrazem toho, v co lidé věří, co považují za správné, určuje, co se ve škole vnímá jako možné či nemožné. Snahy měnit školu bez ohledu na stav její kultury nemívají šanci na významnější a dlouhodobější úspěch. To je jeden z hlavních důvodů, proč má pro teorii i praxi rozvoje škol smysl pokoušet se poznávat kulturu školy, a na tomto základě pak objevovat možnosti či dokonce strategie kultivace fenoménu kultury ve škole. Jde o zadání významné, ale ne vždy snadno proveditelné. Máme za to, že jednotlivé texty této publikace nabízejí některé poznatky, postřehy a také náměty v naznačeném směru. Kultura školy je vymezována různými způsoby, obvykle s více či méně explicitní oporou o nálezy a postupy pedagogiky a dalších disciplín. V našem hledání pojmu kultura školy jsme se také o některé z těchto disciplín opírali především o pedagogiku a pedagogice blízké disciplíny, jako jsou psychologie, sociologie, antropologie a management. Zabývat se jednotlivými přístupy k vymezování pojmu kultura školy není ovšem zajímavé jen z teoretického hlediska. Mají totiž prokazatelné důsledky pro uchopení toho, co je ve škole skutečně zásadní, jak se kultura školy nahlíží, co se vnímá jako její klíčový obsah, s čím se v životě školy a jejího řízení typicky spojuje, odkud pramení a co akcentují přesvědčení o možnostech a způsobech její případné změny. To vše tedy ovlivňuje i případné snahy kulturu školy poznávat a měnit. Přístup k vymezování kultury školy a jeho zakotvení v určité disciplíně, ale i další faktory se promítají také do účelů výzkumu kultury školy. Účelem výzkumů kultury školy bývá poznávat kulturu (nebo její části) či s ní spojované jevy jak na obecné úrovni (hledání úspěšných, efektivních škol, faktorů podporujících učení jedince, kolektivu i školy jako celku), tak na úrovni konkrétní (diagnostika a zhodnocení kultury či vybraných aspektů kultury jedné školy). Ve výzkumech kultury školy jde dále o poznání celku kultury i jejích dílčích aspektů. Výzkumníci se usilují o pohled dovnitř a také o poznání toho, jak je kultura školy vnímána zvenčí. I v tom vidíme doklad mnohovrstevnatosti a komplexnosti fenoménu kultury školy, doklad toho, jaké místo se mu přikládá v kontextu škol a jejich rozvoje. Poznání kultury školy se ovšem často chápe jen jako první krok významná bývá ambice kulturu školy měnit. Poznání kultury školy tak může být v praxi pevnější oporou k diskusím, co zjištěný stav pro školu znamená, k rozhodování, nakolik jej zachovávat či naopak určitým směrem rozvíjet. Znalost kultury školy je významným předpokladem úspěšnosti případných takových snah, strategie změny kultury jsou však zkoumány méně často a dosud se o nich mnoho neví. V našem zkoumání kultury české školy jsme na jedné straně získali obecné poznatky o zásadních oblastech chodu českých základních škol a o kulturních projevech v rámci těchto oblastí. Z nich usuzujeme na některé převažující tendence v kultuře české základní školy. Současně jsme postihli chod a kulturu jedné konkrétní základní školy v tomto případě jsme se odhodlali vyslovit se i ke strategiím, které by v důsledku mohly přinést změnu kultury v dané škole. Zvolený metodologický postup se ukázal jako nosný (jsme si však vědomi i jeho limitů). Naše poznatky ukazují, jak se dnešní školy snaží rozvíjet a jak se lidé v jejich čele (ředitelé škol) usilují řídit a vést školy v době plné změn, nových a rychle se proměňujících nároků.