CHOVANEC, Jan. Neznalost neomlouvá aneb K tzv. demystifikaci právního jazyka. ToP (tlumočení-překlad). Praha: JTP-Jednota tlumočníků a překladatelů, roč. 77, č. 3, s. 9-11. ISSN 1210-4159. 2005.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Neznalost neomlouvá aneb K tzv. demystifikaci právního jazyka
Název česky Neznalost neomlouvá aneb K tzv. demystifikaci právního jazyka
Název anglicky Ignorance is no Excuse: On the So-called "Demystification" of Legal Language
Autoři CHOVANEC, Jan (203 Česká republika, garant).
Vydání ToP (tlumočení-překlad), Praha, JTP-Jednota tlumočníků a překladatelů, 2005, 1210-4159.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14210/05:00031068
Organizační jednotka Filozofická fakulta
Klíčová slova česky právní jazyk; hnutí Plain English; jazykové mýty; jazyková reforma
Klíčová slova anglicky legal language; law; Plain English; myths; language reform
Štítky language reform, Law, legal language, Myths, Plain English
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnil: prof. Mgr. Jan Chovanec, Ph.D., učo 463. Změněno: 29. 3. 2010 19:00.
Anotace
Článek je reakcí na snahy o zjednodušování jazyka právních dokumentů. Autor ukazuje, že toto zjednodušování je často kontraproduktivní, neboť právní jazyk představuje svébytný jazykový registr. Vzhledem ke specifickým recipientům těchto textů nelze např. na legislativní jazyk klást stejné požadavky jako na běžný hovorový jazyk. Autor se věnuje otázkám přesnosti vs. záměrné neurčitosti právních textů, právním kvalifikacím přispívajícím k flexibilitě právních nástrojů, stejně jako nepřímosti vyjadřování určitých řečových aktů.
Anotace anglicky
The article is a reaction to efforts to simplify the language of legal documents. The author shows that such simplification is often counter-productive because legal language is a specific language register with its own discourse requirements. Due to the specific recipients of legal texts, the same criteria cannot be applied to, for instance legislative language, as to everyday spoken language. The author deals with issues of precision vs. intentional vagueness of legal texts, legal qualifications contributing to the flexibility of legal instruments, as well as the indirectness in expressing certain speech acts.
VytisknoutZobrazeno: 28. 3. 2024 11:25