NĚMCOVÁ, Eva a Pavel LÍZAL. Genetická determinace délky vegetativní fáze u modelové rostliny Arabidopsis thaliana. Online. Biologické listy. Praha: Ústav molekulární genetiky AV ČR, 2005, roč. 70, č. 4, s. 311-329. ISSN 0366-0486. [citováno 2024-04-23]
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Genetická determinace délky vegetativní fáze u modelové rostliny Arabidopsis thaliana.
Název česky Genetická determinace délky vegetativní fáze u modelové rostliny Arabidopsis thaliana.
Název anglicky Genetic determination of the vegetative phase length in plant model Arabidopsis thaliana.
Autoři NĚMCOVÁ, Eva (203 Česká republika) a Pavel LÍZAL (203 Česká republika, garant)
Vydání Biologické listy, Praha, Ústav molekulární genetiky AV ČR, 2005, 0366-0486.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor Genetika a molekulární biologie
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14310/05:00014134
Organizační jednotka Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova anglicky Arabidopsis; late-flowering; vegatative phase
Štítky Arabidopsis, late-flowering, vegatative phase
Změnil Změnil: RNDr. Pavel Lízal, Ph.D., učo 2538. Změněno: 26. 1. 2006 12:01.
Anotace
Rostliny procházejí v životním cyklu několika odlišnými fázemi růstu a vývoje, jako je klíčení, vegetativní růst, kvetení, oplození, vývoj embrya a zrání semen. Kvetení může být rozděleno do dalších postupných procesů: genetickou determinaci kvetení, vyvolání kvetení, organogenezi a vývoj květu. V těchto procesech je nejdůležitější fází determinace kvetení. V jejím průběhu sice ještě nedochází k viditelným změnám, ale mnoho se jich uskutečňuje na úrovni fyziologické, biochemické a genetické. Tyto změny jsou nezbytné pro správné načasování přechodu z fáze vegetativní do generativní fáze vývoje. Tento přechod je podmíněn jak geneticky, tak i faktory vnějšího prostředí. Jeho načasování, může být experimentálně ovlivněno. Bylo zjištěno, že rostliny reagují např. na délku dne (fotoperiodu), jiné potřebují k vykvetení nízkou teplotu (vernalizaci). S cílem poznání uvedených jevů bylo uskutečněno mnoho pokusů u Arabidopsis thaliana (Koornneef et al. 1998) nebo se zástupci rodu Pisum (Weller et al. 1997). Byly získány nové fenotypy rostlin, které umožnily charakterizovat pět hlavních regulačních drah indukce kvetení: dráha fotoperiodická, giberelinová (Wilson et al. 1992; Blazquez et al. 1998), autonomní, vernalizační (Koorneef et al. 1998) a metylační (Lízal a Relichová 2001). Postupně byly identifikovány geny, které mejí klíčovou úlohu při indukci kvetení prostřednictvím uvedených drah. Tento článek se pokouší o přehledný výčet doposud známých genů, které jsou součástí těchto regulačních drah, včetně popisu jejich velmi bohatých vzájemných interakcí, které ve svém konečném důsledku vedou k úspěšnému vykvetení rostliny v různých podmínkách.
Anotace anglicky
Flowering is controlled by environmental conditions and developmental regulation. The complexity of this regulation is created by an intricate network of signaling pathways. Studies in Arabidopsis have led to the indentification of components within individual signaling pathways that affect flowering, and to their position within molecular hierarchies. Futhermore, distinct signaling pathways are known to converge on the activation of the same flowering-time genes. Understanding how these pathways are integrated is a prerequisite for understanding why similar environmental or endogenous cues elicit opposit flowering responses in different plants. In this paper we summarize the current progress made in the analysis of the complex multigenic control of flowering in Arabidopsis.
Návaznosti
MSM0021622415, záměrNázev: Molekulární podstata buněčných a tkáňových regulací
Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Molekulární podstata buněčných a tkáňových regulací
VytisknoutZobrazeno: 23. 4. 2024 14:41