V originále
Publikace seznamuje odbornou veřejnost s druhou částí výsledku výzkumu, který byl vypracován na základe zadání Ministerstva spravedlnosti CR, které vycházelo z usnesení vlády CR č. 599/2000 Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity napomáhající jejich integraci do společnosti. Poznatky z provedené právní analýzy i ze zpráv resortu ukázaly, že stát má k dispozici právní i institucionální nástroje, které k daným cílům, tedy k integraci etnických minorit a zabránění jejich diskriminace, může používat. V užívání těchto nástrojů, zejména na místní úrovni, však existují mezery. Z výzkumu vyplynulo, že existují určité rozpory mezi centrální politikou státu, která hledá účinnou integraci romské menšiny, a vývojem situace na místní úrovni. Příslušné úřady často nejsou dostatečně informovány o centrálních projektech určených pro romskou komunitu. Typický je také rezervovaný postoj příslušných představitelů měst k romským a proromským aktivitám, vyplývající z generalizované špatné zkušenosti s takovými aktivitami. Problémem je soužití Romů a Neromů, předsudky a stereotypy většinové společnosti vůči integraci Romů, nízké povědomí Romů o vlastní etnické identitě atd. Za největší problémy, které brání začleňování některých Romů do společnosti, jsou všeobecně pokládány velká nezaměstnanost a bytový problém. Za pozitivní posun je možno považovat formující se romskou intelektuální elitu s možností a ochotou jejího zapojení do sociální práce v lokalitě města; byla zjištěna tendence mnohých vzdělaných Romů nedistancovat se od romské komunity tak, jak tomu bylo velmi často v minulosti. Kvalitněji pracují na místní úrovni různé sociální, charitativní a církevní organizace. Mnozí Romové se snaží začlenit do majoritní společnosti, což činí integrační snahy státu legitimními. Romskou menšinu v současnosti dle našich poznatku nejlépe charakterizuje její roztříštěnost, nejednotnost jednotlivých rodin (rodu), vysoká nezaměstnanost, horší sociální poměry, od majoritní populace odlišný systém sdílených hodnot. Na druhé straně je výrazné postupné asimilování části rodin. Lze říci, že velké množství Romu je plně asimilováno (ne integrováno), mnoho jich žije v interetnických svazcích. Problémem pro pokračující proces integrace celé etnické skupiny je skutečnost, že tito lidé se ale za Romy většinou nepovažují.
In English
The publication continues the study Legal protection of ethnic minorities against the outbreaks of racial discrimination. It informs the professional public about the results of the second part of the research processed by the Czech Republic Ministry of Justice assignment based on the Czech Republic resolution number 599/2000 Government policy concept towards Romany community members promoting their integration into the society from June 14, 2000. The processed legal analysis and the ministries reports showed the possibilities of the state in legal and institutional resources which are available to reach the goal of integrating ethnic minorities and the prevention of discrimination. Certain gaps have appeared in using these resources particularly in local levels. More precise knowlegde has been developed by several sociological surveys resulting in the content of this study. The results of research surveys show that certain contradictions still exist between state central policy searching for effective Romany minority integration and the development of the situation on a local level. Respective offices have not often been informed about central projects concerning the Romany community. There have even been negative attitudes appearing in city representatives towards Romany people and pro-Romany activities because of past bad experiences. City representatives often have problems communicating with the Romany minority and do not know whom to turn to (ie. who is a representative of individual Romany groups) because there is no organized Romany self-presentation on a local level and so on. When living together (Romany and Non-Romany) prejudices and stereotypes of the majority community reveal themselves towards Romany integration. There is amongst the Romany community a low awareness of their ethnic identity and so on. The greatest problems of integrating Romanies into the community have centred on unemployment and housing. There is a positive move in forming a Romany intellectual elite with the possibility and willingness to be involved in a city locality social work. There is also evidence to show that fewer educated Romanies are withdrawing from their community compared with the past. Different social, charity and church organizations work is of superior quality on the local level. Many Romanies strive for involvement in a majority community where the state integration efforts have been legitimate. At present according to our knowledge the Romany minority is best defined by their fragmentation and disunity of individual families, by high unemployment, worse social conditions and by a different value system from a majority population. On the other hand the development of a gradual assimilation of some families is remarkable. It is possible to say that a great number of Romanies are fully assimilated (not integrated), a number of them live in enter-ethnic family ties. The problem of the continuing integration process of the whole ethnic group is the fact that these people mostly do not consider themselves to be Romany community members.