V originále
In order to connect developmental issues to Internet use, we examined the online construction of identity and sexuality in a large sample of conversations from two teen chat services, one monitored and one unmonitored. More than half of the 583 participants (each participant identified by a distinct screen name) communicated identity information about themselves, the most frequent category being gender. In this way the participants compensated for the text-based chat environment by providing information about themselves that would be visible and obvious in face-to-face interaction. Sexual themes constituted 5% of the conversation across the whole sample (about one sexual comment per minute); bad or obscene language constituted 3% of all utterances in the sample (less than one obscenity per minute). Participants who self identified as female produced more implicit sexual communication, whereas participants who self identified as male produced more explicit sexual communication. This gender difference provided insight into the sexual dynamics of male-female communication in adolescence. The more protected environment of monitored chat (providing hosts who enforce basic behavioral rules) was more popular with participants who represented themselves as younger and female; these rooms contained an environment with less explicit sexuality and fewer obscenities than unmonitored chat rooms. In contrast, the freer environment of unmonitored chat was more popular with participants who represented themselves as older and male; unmonitored chat had a higher frequency of explicit sexual communication and a higher frequency of obscenities. These differences were attributable both to the monitoring process itself and to the differing populations attracted to the two types of chat room.
Česky
Předmětem výzkumu bylo zkoumání online konstrukcí identity a sexuality na velkém vzorku konverzací z dvou chat služeb pro adolescenty, jedné monitorované (hlídané placeným zaměstnancem služby) a druhé nemonitorované. Více než polovina z 583 účastníků (každý účastník byl identifikovaný "nickem") komunikovala informace o své identitě, nejčastější kategorií bylo pohlaví. Účastníci kompenzovali textové prostředí komunikace tím způsobem, že prezentovali informace o identitě, které by byly zřejmé v komunikaci tváří v tvář. Sexuální témata byla zastoupena v 5 % všech výpovědí (1 sexuální komentář za minutu), neslušný či obscénní jazyk pak tvořil 3 % získaného vzorku (1 neslušné slovo či obscénnost za 2 minuty). V případě účastníků, kteří uváděli, že jsou ženského pohlaví, se projevila implicitnější sexuální komunikace, zatímco účastníci, kteří sami sebe označili za příslušníky mužského pohlaví, vykazovali explicitnější sexuální komunikaci. Rovněž v chráněném prostředí sledovaných chatů (s hostiteli, kteří jsou schopni vynutit si základní pravidla chování) bylo zaznamenáno méně explicitní sexuální chování a méně neslušných výrazů a vulgarit než ve svobodnějším prostředí nesledovaných chatů. Tyto rozdíly lze přičíst jednak k samotnému procesu dohledu nad chatovací místností a jednak k odlišným skupinám jedinců, kteří oba typy chatovacích místností vyhledávají. V případě monitorovaných chatů se více jedinců označovalo za mladší a za příslušníky ženského pohlaví, naopak v případě nesledovaných chatů více jedinců označovalo sebe sama za starší a za příslušníky mužského pohlaví.