Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@inproceedings{637908,
author = {Šerý, Omar and Řehák, Vratislav},
address = {Brno},
booktitle = {Komunitní spolupráce v oblasti drogové problematiky},
edition = {První vydání},
keywords = {HIV test rapid drug asylum},
language = {cze},
location = {Brno},
isbn = {80-239-7292-8},
pages = {19-22},
publisher = {Centrum vzdělávání I.E.S.},
title = {Použití HIV testů v kontaktních centrech},
year = {2006}
}
TY - JOUR
ID - 637908
AU - Šerý, Omar - Řehák, Vratislav
PY - 2006
TI - Použití HIV testů v kontaktních centrech
PB - Centrum vzdělávání I.E.S.
CY - Brno
SN - 8023972928
KW - HIV test rapid drug asylum
N2 - Každé nízkoprahové zařízení nebo kontaktní centrum, které provádí testování infekčních chorob u svých klientů by mělo přísně splňovat následující požadavky: 1. Testování by měl provádět zdravotnický personál (stačí náležitě proškolená zdravotní sestra jakéhokoliv zaměření). 2. Pracovníci přicházející do kontaktu s výsledky a osobními daty klientů jsou vázáni mlčenlivostí v intencích lékařského tajemství. 3. Proškolení zdravotnického personálu, který provádí testování infekčních chorob u klientů kontaktních center by mělo zahrnovat tyto body: a) jak postupovat při testování, b) jak jednat s HIV reaktivními klienty, c) jak postupovat při zjištění HIV reaktivního vzorku (mít zajištěno konfirmační testování ve standardní mikrobiologické laboratoři nebo v NRL pro AIDS), d) jak zajistit následnou lékařskou péči (zprostředkování kontaktu s příslušným AIDS centrem), e) jak vést řádnou evidenci v kartě klienta, f) jak podávat dvakrát ročně hlášení o počtu provedených vyšetření HIV protilátek NRL pro AIDS. 4. Testování provádět v odběrových místnostech k tomuto účelu uzpůsobených a schválených příslušnou hygienickou stanicí (včetně zajištění svozu infekčního odpadu, provozního řádu, dezinfekce místnosti atd.). 5. Při provádění testování dodržovat následující podmínky: a) testy skladovat v suchu, temnu a při teplotě cca 15-28 stupňů Celsia, b) mít k dispozici dezinfekční prostředek na plochy i na kůži (schválený příslušnou hygienickou stanicí), c) mít kontejner pro infekční odpad (a zabezpečený svoz infekčního odpadu), d) mít pracovní plochu určenou pouze pro testování, e) pracovat v laboratorním plášti a vyšetřovacích rukavicích na jedno použití (ty vyměňovat mezi jednotlivými klienty!), e) u práce nekouřit, nepít a nejíst, f) pro měření času použít hodinky nebo stopky, g) přesně dodržovat instrukce v návodu, h) klient si musí před testováním umýt ruce teplou vodou a mýdlem a ruce řádně osušit. Závěrem nutno konstatovat, že používání rychlých testů v nízkoprahových zařízeních umožňuje monitorování výskytu vážných infekcí v té části populace, která se nedostane k běžně poskytované zdravotní péči. Pozitivní přínos testování infekčních chorob v nízkoprahových zařízeních je nutné spatřovat jednak v zabránění přenosu infekce na další klienty, dále v časné diagnostice a léčbě klientů kontaktních center. Nemalý přínos lze spatřovat také ve značných úsporách za léčbu HIV nebo HCV pozitivních pacientů. Obecným konsensem odborníků na epidemiologii a protidrogovou problematiku by mělo být heslo: Lepší testovat rychlými testy než netestovat vůbec. Lze říci, že normy EU se nám již dostatečně postaraly o to, aby se na trhu vyskytovaly pouze testy s vysokou senzitivitou a specifitou, takže obavy z toho, že rychlé testy nejsou dostatečně senzitivní již nemají opodstatnění.
ER -
ŠERÝ, Omar a Vratislav ŘEHÁK. Použití HIV testů v kontaktních centrech. In \textit{Komunitní spolupráce v oblasti drogové problematiky}. První vydání. Brno: Centrum vzdělávání I.E.S., 2006, s.~19-22. ISBN~80-239-7292-8.
|
