V originále
Species composition, structure and ecological characteristics of the vegetation of two pond types with different management, fishpond and storage ponds, in the Českobudějovická pánev basin (South Bohemia), were compared. A selection of 99 relevés from fishponds and 99 from storage ponds (small ponds used for the storage of marketable fish) made in 2000-2004 were analysed using direct and indirect ordination and ANOVA. The difference between storage ponds and fishponds was found to be more important than gradients correlated with temporal changes, soil moisture and mud depth. Storage ponds had a significantly higher mean number of species, bryophytes, archaeophytes and neophytes and beta-diversity. There were no significant differences in cover values, except of moss layer, which had significantly higher cover in storage ponds. Fishponds had significantly higher mean Ellenberg indicator values for light, continentality, moisture and nutrients. Oenanthe aquatica and Rumex maritimus are typical fishpond species and Amblystegium humile and Eleocharis palustris agg. typical storage pond species. The management of storage ponds is more varied and of different intensity than that of fishponds. It is assumed that management is a crucial factor determining the species richness and influencing the vegetation of these two habitats.
Česky
Studie srovnává druhové složení, strukturu a ekologické vlastnosti vegetace na obnažených dnech sádek a rybníků v Českobudějovické pánvi. Sádky a rybníky představují podobná stanoviště, která se liší svým využitím a obhospodařováním. Analyzovaly jsme 99 fytocenologických snímků z rybníků a 99 snímků ze sádek z let 2000-2004. Snímky jsme podrobily analýze přímou a nepřímou ordinací, analýze beta-diverzity a statistickému hodnocení metodou ANOVA. Nejvýznamnější ekologický gradient byl korelován s rozdíly mezi sádkami a rybníky, které jsou dány typem hospodaření. Sezónní změny vegetace, vlhkost substrátu a hloubka bahna byly méně významné. Druhové složení a ekologické vlastnosti vegetace v sádkách a rybnících se významně liší. V sádkách byl detekován vyšší průměrný počet všech rostlinných druhů, mechorostů, archeofytů a neofytů a vyšší beta diverzita, vyjádřená jako Sørensenův index nepodobnosti. V hodnotách pokryvnosti byl zjištěn rozdíl pouze u mechového patra, které mělo signifikantně větší pokryvnost v sádkách. Při srovnání průměrných Ellenbergových indikačních hodnot jsme zjistily signifikantně vyšší hodnoty pro světlo, kontinentalitu, vlhkost a živiny pro rybníky. Ve výsledcích práce uvádíme druhy, které mají nejvýrazněji vyvinutou vazbu na jeden ze dvou typů zkoumaných stanovišť. Například druhy Oenanthe aquatica a Rumex maritimus byly zařazeny mezi typické druhy obnažených den rybníků, zatímco Amblystegium humile a Eleocharis palustris mezi druhy sádek. Protože oba typy vodních nádrží, sádky i rybníky, jsou charakterizovány specifickým obhospodařováním, soubor hospodářských zásahů je třeba považovat za nejdůležitější faktor, který ovlivňuje vegetaci těchto stanovišť. Obhospodařování sádek zahrnuje, ve srovnání s rybníky, více různých hospodářských zásahů o různé intenzitě. Domníváme se, že tato variabilita v obhospodařování je klíčovým faktorem, který určuje druhovou bohatost podobných stanovišť.