V originále
This article analyzes trends in educational homogamy in the Czech Republic, Slovakia, Poland, and Hungary from 1988 to 2000. Our hypothesis is that educational homogamy strengthened in post-socialist countries as a result of changing socio-economic conditions during the post-communist transformation. We argue that peoples behavior changes in reaction to a new socio-economic environment, in which the risks associated with a poor marital match are more pronounced. We analyze vital statistics on all new marriages in 1988, 1991, 1994, 1997, and 2000 in each country. Log-linear and log-multiplicative models led to the rejection of our hypothesis. Between 1988 and 2000 educational homogamy remained low and constant in the Czech Republic and high and constant in Poland, whereas it increased slightly in Hungary and rather significantly in Slovakia. The article concludes with a discussion of some possible explanations of these varied trends in educational homogamy with regards to changes in demographic as well as social mobility processes in former socialist countries during the 1990s.
Česky
Článek se zabývá vývojem vzdělanostní homogamie v české, slovenské, polské a maďarské společnosti mezi lety 1988 až 2000. Hypotéza, kterou autoři testují, zni: vzdělanostní homogamie v postsocialistických zemích posiluje jako důsledek měnících se socioekonomických podmínek během postkomunistické transformace. Změna partnerských preferencí je reakcí na nové socioekonomické prostředí, v němž je riziko volby neodpovídajícího manžela nebo manželky mnohem vyšší než před rokem 1989. Autoři analyzují statistická data o uzavřených sňatcích v letech 1988, 1991, 1994, 1997 a 2000 v jednotlivých zemích. Na základě aplikace loglineárních a logmultiplikativních modelů zamítají testovanou hypotézu. Mezi lety 1988 až 2000 vzdělanostní homogamie zůstává nízká a konstantní v České republice, vysoká a konstantní v Polsku, zatímco v Maďarsku mezi těmito lety mírně roste a na Slovensku se zvyšuje extrémně. V závěru autoři prezentují vzdělanostní homogamii jako indikátor sociálních a ekonomických nerovností a diskutují přesahy, které má její měření do sociálně stratifikačního výzkumu.