Venenum, nebo venenum? Tacitus, magie a větrné mlýny Dona Quijota. Několik poznámek k metodologii studia antické magie

CHALUPA, Aleš. Venenum, nebo venenum? Tacitus, magie a větrné mlýny Dona Quijota. Několik poznámek k metodologii studia antické magie. Religio. Revue pro religionistiku. roč. 14, č. 1, s. 101-118. ISSN 1210-3640. 2006.

Základní údaje

• Originální název: Venenum, nebo venenum? Tacitus, magie a větrné mlýny Dona Quijota. Několik poznámek k metodologii studia antické magie
• Název anglicky: Venenum or venenum? Tacitus, Magic, and Don Quijote´s Windmills
• Autoři: CHALUPA, Aleš (203 Česká republika, garant).
• Vydání: Religio. Revue pro religionistiku, 2006, 1210-3640.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/06:00017037
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: Graeco-Roman Magic - Methodology
• Štítky: Graeco-Roman Magic - Methodology

Anotace

Hlavním cílem této studie je ověřit užitečnost a použitelnost těchto dat pro další utváření a definování kategorie magie. Vybraný modelový příklad, Tacitovy Annales 2.69, líčící okolnosti smrti Germanica, adoptivního syna císaře Tiberia, v syrské Antiochii, představuje pro tyto snahy závažný problém. Emický přístup, usilující o chápání magie způsobem nejvlastnějším studova-né kultuře, je v tomto případě v interpretaci celé události zavádějící a zcela nepraktický, neboť pro dvě možné činnosti rozdílné povahy – magický útok a travičství – užívá stejného výrazu: venenum. Autor tohoto příspěvku nepopírá užitečnost některých poznatků, které lze získat vyhodnocením emických dat, zastává však názor, že tato data sama o sobě neposkytnou dostatek relevantních a použitelných informací ke konstituování vědecké kategorie magie, protože ta již musí předcházet jakékoli jejich extrakci.

Anotace anglicky

The main objective of this study is to test the practical applicability of this set of data in the process of further defining of magic. The chosen test case, a passage of Tacitus (Annales 2.69) describing the circumstances of the death of Germanicus, adoptive son of the emperor Tiberius and the heir apparent, during his visit of Antioch, is considered to be a serious obsta-cle to these attempts. The emic approach aspiring to conceive magic in terms of the studied culture is for the interpretation of this incident utterly unpractical, since Tacitus uses for two different activities (a magical attack and an act of poisoning) only one word: venenum. Author of this study does not deny the usefulness of knowledge, which can be extracted from emic data. Nevertheless, he maintains that this knowledge by itself is completely unsuit-able to produce the solid base for constructing a scientific category of magic, because its exis-tence is a necessary precondition of any extraction of this sort.