V originále
Většina druhů pijavic náleží mezi hydrobionty především z beta-mezosaprobních vod. Za ohrožený druh lze pokládat pouze pijavku lékařskou Hirudo medicinalis, která představuje výjimku a lze ji řadit spíše k amfibickým druhům. Je teplomilná, jihoevropského původu, jejím biotopem jsou proto teplé stojaté vody přirozeného původu, slepá a mrtvá ramena řek, tůně v inundaci, staré rybníky. V rámci ČR se nachází jen na území jižní Moravy. Recentně byl její výskyt zjištěn pouze na lokalitě národní přírodní památka Pastvisko u Lednice (SUKOP 2004, SCHENKOVÁ 2005). Dřívější nálezy z tůní u Dolních Věstonic a u Strachotína (KOUBKOVÁ & VOJTKOVÁ 1973) a nálezy z tůně Pijavková u Lanžhota (VOJTEK et al. 1967) nebyly potvrzeny (SCHENKOVÁ 2005).
Česky
Většina druhů pijavic náleží mezi hydrobionty především z beta-mezosaprobních vod. Za ohrožený druh lze pokládat pouze pijavku lékařskou Hirudo medicinalis, která představuje výjimku a lze ji řadit spíše k amfibickým druhům. Je teplomilná, jihoevropského původu, jejím biotopem jsou proto teplé stojaté vody přirozeného původu, slepá a mrtvá ramena řek, tůně v inundaci, staré rybníky. V rámci ČR se nachází jen na území jižní Moravy. Recentně byl její výskyt zjištěn pouze na lokalitě národní přírodní památka Pastvisko u Lednice (SUKOP 2004, SCHENKOVÁ 2005). Dřívější nálezy z tůní u Dolních Věstonic a u Strachotína (KOUBKOVÁ & VOJTKOVÁ 1973) a nálezy z tůně Pijavková u Lanžhota (VOJTEK et al. 1967) nebyly potvrzeny (SCHENKOVÁ 2005).