J 2000

Eroze půdy hrozí. Jak identifikovat a kvantifikovat škody pomocí DPZ a GIS

KOLEJKA, Jaromir and Ioannis MANAKOS

Basic information

Original name

Eroze půdy hrozí. Jak identifikovat a kvantifikovat škody pomocí DPZ a GIS

Name in Czech

Eroze půdy hrozí. Jak identifikovat a kvantifikovat škody pomocí DPZ a GIS

Name (in English)

Soil erosion threat. How to identify and quantify damages using RS and GIS

Authors

KOLEJKA, Jaromir and Ioannis MANAKOS

Edition

GeoInfo, Praha, Computer Press, 2000, 1212-4311

Other information

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organization unit

Faculty of Education

Keywords in English

Soil erosion estimation – GIS – remote sensing – digital landscape model

Tags

International impact, Reviewed
Změněno: 14/12/2006 17:33, prof. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc.

Abstract

V originále

Dálkový průzkum Země je hlavním zdrojem informace o erozním poškození půd. Technologie GIS v případě vhodných geodat umožňuje efektivní podporu DPZ při lokalizaci a klasifikaci erozních škod. Oba nástroje byly použity v zájmovém území Středomoravských Karpat. Data reprezentoval digitální model krajiny (sklon, expozice, geologie, půda, vlhkost, využití). Vyhodnocením geodat byly vytipovány lokality s maximálním potenciálním erozním ohrožením. Analýzou multispektrálních dat Landsatu (TM) výpočtem NDVI byly zjištěny plochy s minimálním obsahem biomasy. Na základě masek vytvořených v GIS pro antropogenní abiotické povrchy, vodní plochy a areály s očekávanou akumulací půdních sedimentů byly odfiltrovány pouze plochy „holých půd“. V nich byly v datech Landsatu identifikovány tři třídy plochy s odlišným obsahem humusu, vždy v jednotlivých typech přírodního prostředí. Tím byly omezeny chyby vznikající při shodných optických projevech půd s jiným stupněm poškození.

In Czech

Dálkový průzkum Země je hlavním zdrojem informace o erozním poškození půd. Technologie GIS v případě vhodných geodat umožňuje efektivní podporu DPZ při lokalizaci a klasifikaci erozních škod. Oba nástroje byly použity v zájmovém území Středomoravských Karpat. Data reprezentoval digitální model krajiny (sklon, expozice, geologie, půda, vlhkost, využití). Vyhodnocením geodat byly vytipovány lokality s maximálním potenciálním erozním ohrožením. Analýzou multispektrálních dat Landsatu (TM) výpočtem NDVI byly zjištěny plochy s minimálním obsahem biomasy. Na základě masek vytvořených v GIS pro antropogenní abiotické povrchy, vodní plochy a areály s očekávanou akumulací půdních sedimentů byly odfiltrovány pouze plochy „holých půd“. V nich byly v datech Landsatu identifikovány tři třídy plochy s odlišným obsahem humusu, vždy v jednotlivých typech přírodního prostředí. Tím byly omezeny chyby vznikající při shodných optických projevech půd s jiným stupněm poškození.