Detailed Information on Publication Record
2000
Eroze půdy hrozí. Jak identifikovat a kvantifikovat škody pomocí DPZ a GIS
KOLEJKA, Jaromir and Ioannis MANAKOSBasic information
Original name
Eroze půdy hrozí. Jak identifikovat a kvantifikovat škody pomocí DPZ a GIS
Name in Czech
Eroze půdy hrozí. Jak identifikovat a kvantifikovat škody pomocí DPZ a GIS
Name (in English)
Soil erosion threat. How to identify and quantify damages using RS and GIS
Authors
KOLEJKA, Jaromir and Ioannis MANAKOS
Edition
GeoInfo, Praha, Computer Press, 2000, 1212-4311
Other information
Type of outcome
Článek v odborném periodiku
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organization unit
Faculty of Education
Keywords in English
Soil erosion estimation – GIS – remote sensing – digital landscape model
Tags
International impact, Reviewed
Změněno: 14/12/2006 17:33, prof. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc.
V originále
Dálkový průzkum Země je hlavním zdrojem informace o erozním poškození půd. Technologie GIS v případě vhodných geodat umožňuje efektivní podporu DPZ při lokalizaci a klasifikaci erozních škod. Oba nástroje byly použity v zájmovém území Středomoravských Karpat. Data reprezentoval digitální model krajiny (sklon, expozice, geologie, půda, vlhkost, využití). Vyhodnocením geodat byly vytipovány lokality s maximálním potenciálním erozním ohrožením. Analýzou multispektrálních dat Landsatu (TM) výpočtem NDVI byly zjištěny plochy s minimálním obsahem biomasy. Na základě masek vytvořených v GIS pro antropogenní abiotické povrchy, vodní plochy a areály s očekávanou akumulací půdních sedimentů byly odfiltrovány pouze plochy „holých půd“. V nich byly v datech Landsatu identifikovány tři třídy plochy s odlišným obsahem humusu, vždy v jednotlivých typech přírodního prostředí. Tím byly omezeny chyby vznikající při shodných optických projevech půd s jiným stupněm poškození.
In Czech
Dálkový průzkum Země je hlavním zdrojem informace o erozním poškození půd. Technologie GIS v případě vhodných geodat umožňuje efektivní podporu DPZ při lokalizaci a klasifikaci erozních škod. Oba nástroje byly použity v zájmovém území Středomoravských Karpat. Data reprezentoval digitální model krajiny (sklon, expozice, geologie, půda, vlhkost, využití). Vyhodnocením geodat byly vytipovány lokality s maximálním potenciálním erozním ohrožením. Analýzou multispektrálních dat Landsatu (TM) výpočtem NDVI byly zjištěny plochy s minimálním obsahem biomasy. Na základě masek vytvořených v GIS pro antropogenní abiotické povrchy, vodní plochy a areály s očekávanou akumulací půdních sedimentů byly odfiltrovány pouze plochy „holých půd“. V nich byly v datech Landsatu identifikovány tři třídy plochy s odlišným obsahem humusu, vždy v jednotlivých typech přírodního prostředí. Tím byly omezeny chyby vznikající při shodných optických projevech půd s jiným stupněm poškození.
In English
RS represents a basic data source about soil erosion. GIS technology supplied with suitable geodata supports RS in location and classification of erosion damages. Both these technologies were applied in the area of Central Moravian Carpathians. Digital landscape model represented an integrated database (slope, aspect, geology, soils, humidity, land use). Areas with maximum erosion threat were identified using geodata. Landsat TM data analysis based on NDVI calculation provided areas with lowest biomass content. After masking these preliminary results with information layers about other vegetation free areas, water bodies and potential soil deposits accumulation, the data set with vegetation free soils was achieved. This one has been subdued to humus content classification by RS Erdas technology and three classes of „naked“ soils were identified in any class of natural environment. This way, the classification error level was reduced, otherwise the same optical demonstration of different damages under different natural conditions disturb the classification results.