LIBROVÁ, Hana. O biofilii. Online. In Člověk a les. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. s. 8-13, 5 s. ISBN 80-210-4202-8. [citováno 2024-04-24]
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název O biofilii
Název anglicky The Biophilia Hypothesis
Autoři LIBROVÁ, Hana (203 Česká republika, garant)
Vydání 1. vyd. Brno, Člověk a les, od s. 8-13, 5 s. 2006.
Nakladatel Masarykova univerzita
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Stať ve sborníku
Obor 50000 5. Social Sciences
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14230/06:00016146
Organizační jednotka Fakulta sociálních studií
ISBN 80-210-4202-8
Klíčová slova anglicky biophilia; biophobia; savannas hypothesi; legibility; mystery; environmental education
Štítky biophilia, biophobia, environmental education, legibility, mystery, savannas hypothesi
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: prof. RNDr. Hana Librová, CSc., učo 630. Změněno: 24. 6. 2009 14:42.
Anotace
Biofilie je pojem, který navrhl Edward Wilson (1984). Vyjadřuje geneticky zakódovanou lidskou potřebu spojovat se s přírodou, či obecněji, vyjadřuje tíhnutí k životu. Biofilie neznamená tedy pouze lásku k přírodě, jejím opakem není biofobie. Lidé všech historických dob a kultur tíhnou ke krajině lesostepi, v níž se vyvinul druh Humo sapiens. Náš vztah ke krajině se vztahuje ke dvěma vlastnostem: čitelnosti a tajemnosti krajiny
Anotace anglicky
Biophilia is a term coined by Edward Wilson (1984). It expresses a fundamental, genetically based human need and propensity to affiliate with life, with nature. Biophilia as a general affiliation with nature is not a contradiction to biophobia. We can see both positive and negative biophilia. Humans across most societies prefer landscapes that fit patterns laid down deep in human history on the savannas, with the presence of typical trees. This bias does exist even in the absence of direct experience. There are two basic features of biophilia attitudes toward landscape: legibility and mystery. Both are also important for defining our preferences of the type of forest and trees. Besides biophilia there are two other strong influences shaping our attitudes toward nature/forest: social construction of the symbolic dimension of nature/forest, and the dimension of scientific knowledge.
Návaznosti
GD526/03/H036, projekt VaVNázev: Současný stav a trendy vývoje lesů v kulturní krajině
Investor: Grantová agentura ČR, Současný stav a trendy vývoje lesů v kulturní krajině
VytisknoutZobrazeno: 24. 4. 2024 08:44