obsahově a tématicky rozsáhlá práce (Aleš Sekot: Sociologie sportu, 2006, Masarykova univerzita a Paido, 412 s.) cíleně prezentuje výsledky zadání projektu a mapuje základní aktuální problémové okruhy komplementárních vztahů sportu a společnosti. Sport je přitom chápán konceptuálně široce jako sociálně kulturní fenomén pokrývající širokou paletu fyzických aktivit počínaje jejími volnočasovými kondičními formami až po vrcholový profesionální výkonnostní sport. Text v tomto kontextu kritickým zhodnocení prezentuje řadu relevantních sociologických koncepcí. Připomíná se nezastupitelnost socializačního působení sportu na jeho různých úrovních , včetně negativních stránek sportovní scény, dynamiky vývoje sportovních subkultur, komunální úloha sportu a stranou pozornosti nezůstává ani téma tzv. sedavé společnosti. Navazující část se věnuje vztahům mládeže a sportu: počínaje historií školní tělesné výchovy, vznikem a vývojem organizovaného sportu mládeže, pozornost je upřena i na problematiku sportovní motivace, význam sportování mládeže v jeho organizovaných i neorganizovaných rovinách. Pozornost je obšírně věnována i fenoménu dopingu a perspektivám dalšího směřování mládeže na půdě sportu. Velká kapitola věnující se volnočasovým formám sportu jednak konceptuálně vymezuje dané téma a praktickým vhledem si všímá postavení sportu ve spektru hodnot a aktivit naší společnosti. Komercionalizace vrcholového sportu jako velké monografické téma zahrnuje vymezení masových médií, problematiku fascinace sportem, otázky rostoucí komercionalizace sportu a jeho prorůstání do oblasti masové kultury. Navazující téma sportovního fandovství připomíná i rostoucí násilí na stadionech, zábavní funkce sportu a specifika sportovního zpravodajství. Globální aspekty sportu si podrobně všímají zejména nového fenoménu sportovní migrace, soudobých proměn olympismu, politických aspektů sportu a rostoucí aktualizace konfliktu sportu a životního prostředí. Velké aktuální sociologické téma ženy versus sport je uvedeno prezentací feministických sociologických koncepcí sportu, historickým ohlédnutím postavení žen ve sportu, analýzou jejich kulturních souvislostí. Velká pozornost je věnována postavení žen na půdě sportu v českém kontextu a to prizmatem sociologických výzkumů a analýzou prezentace sportovkyň v masových tisových médiích. Zamyšlení nad budoucím postavením sportu se soustřeďuje nad předpokládanými trendy jednak na půdě profesionálního mediálně prezentovaného sportu a jednak v rovině zážitkových, rekreačních a alternativních sportovních aktivit. V závěru je připojena poznámka o aktuálních perspektivách směřování sportu v kontextu evropských sjednocujících procesů. Monografie obsahuje obsáhlý seznam literatury, autorský rejstřík, mnohastránkový glosář relevantních sociologických pojmů a anglické resumé.