V originále
The text deals with problems of participation by ethnic minorites in the Czech Republic after 1989 (Roma minority, Slovak minoroty, Polish minority, German minority, "new minorities", Moravians). Individual forms of political participation by members of ethnic minorities, and the promotion of their organized ethnic interests in the Czech Republic, have shown various degrees of effectiveness in achieving their goals. Ethnic political parties, with the exception of some relative successes in the first free elections in 1990, have been a marginal factor in the present party system. In some cases at least, running candidates on the ballots of the mainstream parties has proven effective from the standpoint of ethnic minorities. Interest groups in and of themselves are effective above all in maintaining the cohesion of their respective ethnicities. The most effective partner for promoting minority interests has proven to be the state and its bodies for working with minorities, and non-government human rights organizations.
Česky
Text se věnuje problémům participace etnických menšin v České republcie po roce 1989 (romské menšiny, slovenské menšiny, polské menšiny, německé menšiny, "nových menšin", Moravanů). Jednotlivé formy politické participace příslušníků etnických menšin a prosazování etnických organizovaných zájmů v České republice vykazují rozdílnou efektivitu v dosahování stanovených cílů. Etnické politické strany s výjimkou relativního úspěchu v prvních svobodných volbách byly a jsou marginální součástí stranického systému. Přinejmenším v některých případech se z hlediska etnických menšin ukázalo jako vhodné umístit své zástupce na kandidáty celostátních stran a hnutí. Zájmové skupiny samy o sobě přispívají především k udržování soudržnosti konkrétního etnika. Nejperspektivnějším partnerem pro prosazení požadavků se ukazuje stát a jeho orgány pro spolupráci s národnostními menšinami, případně nevládní lidskoprávní organizace.