BOČEK, Pavel, Ladislav HLADKÝ, Pavel KREJČÍ and Václav ŠTĚPÁNEK. VI. mezinárodní balkanistické symposium (VI. International Balkanistic Symposium). 2005.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name VI. mezinárodní balkanistické symposium
Name (in English) VI. International Balkanistic Symposium
Authors BOČEK, Pavel (203 Czech Republic), Ladislav HLADKÝ (203 Czech Republic), Pavel KREJČÍ (203 Czech Republic) and Václav ŠTĚPÁNEK (203 Czech Republic, guarantor).
Edition 2005.
Other information
Original language Czech
Type of outcome Organization of a conference
Field of Study 60101 History
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
RIV identification code RIV/00216224:14210/05:00031863
Organization unit Faculty of Arts
Keywords in English Balkan Languages -- Balkan Literatures -- History of the Balkans -- Slovenian -- Croatian -- Bosnian -- Serbian -- Macedonian -- Bulgarian
Tags International impact
Changed by Changed by: doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D., učo 23013. Changed: 31/7/2008 16:01.
Abstract
Ve dnech 25.-27. dubna 2005 se uskutečnilo v Brně v pořadí již VI. mezinárodní sympozium balkanistů, specialistů zabývajících se studiem jihovýchodní Evropy. Na VI. mezinárodní balkanistické sympozium, které se konalo v historických prostorách Moravského zemského muzea v Brně, se s referáty přihlásilo 115 badatelů z České republiky, Slovenska, Rakouska, Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory, Makedonie a Bulharska. Spoluorganizátory sympozia byly Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Historický ústav Akademie věd České republiky, Český národní komitét balkanistů, Matice moravská, Moravské zemské muzeum v Brně a Jihomoravský kraj. Cílem sympozia bylo představit odborné a metodologické posuny, k nimž došlo v rámci oboru v posledních deseti až patnácti letech, tj. od doby, kdy oblast Balkánu prošla bouřlivými politickými změnami, které dočasně oslabily i vzájemné vědecké kontakty. Jednání sympozia probíhalo ve třech odborných sekcích: jazykovědné, v níž zaznělo 38 referátů, v nichž se přítomní lingvisté snažili vyložit jazykové problémy Balkánu z hlediska synchronního i diachronního; literárněvědné a kulturologické, v níž vystoupilo 25 badatelů s příspěvky věnovanými různým aspektům vývoje jednotlivých balkánských literatur a také např. současnému rozvoji divadla a filmu v zemích jihovýchodní Evropy; historické, politologické a etnologické, jejíž 45 referátů přineslo pestrý kaleidoskop podnětů pro další odborné zkoumání - od problematiky dějin Byzance a osmanské říše, přes bohatou tradici česko(slovensko)-jihoslovanských vztahů, až po nejaktuálnější otázky související s rozpadem bývalé Jugoslávie, včetně stále palčivého problému Kosova. Součástí konference byl také kulatý stůl na téma Regionální spolupráce a problematika národnostních menšin a mezietnických vztahů na Balkáně, který organizátoři zařadili do programu v průběhu druhého dne sympozia. Půldenní blok programu sympozia byl věnován přednímu brněnskému slavistovi a balkanistovi prof. PhDr. Ivanu Dorovskému, DrSc., v předchozích desetiletích hlavnímu organizátorovi brněnských balkanistických setkání, který v roce 2005 oslavil 70. narozeniny. Oceněna byla práce I. Dorovského jako literárního vědce, historika, etnologa i nadšeného propagátora jihoslovanských národů a jejich kultur. Brněnské sympozium napomohlo k obnově dočasně přerušených styků českých balkanistů s kolegy ze zemí jihovýchodní Evropy. Potěšitelná byla zejména poměrně vysoká účast mladých badatelů, kteří tvořili skoro polovinu všech přítomných. Jejich příspěvky přinesly do jednání moderní metodologické přístupy a zároveň ukázaly, že balkanistika, která se již od dob svého založení vyznačuje interdisciplinárním charakterem, má předpoklady k dalšímu rozvoji. K dosavadním tzv. klasickým balkanistickým disciplínám - jazykovědě, literární vědě, historiografii, etnologii, byzantologii a osmanistice - se v posledních deseti až patnácti letech přidávají i další obory, mj. politologie, sociologie, antropologie, historická geografie aj. Balkanistiku jako široce koncipovanou vědní specializaci to může jen obohatit.
Abstract (in English)
VI. international meeting of scientists and experts in the Balkan studies.
PrintDisplayed: 21/5/2024 07:34