V originále
Článek řeší problematiku pojetí sociokulturního systému moravského venkova v 1. polovině 18. století. Vychází ze skutečnosti sociálního rozměru kultury. Kultura je pojímána jako systém kulturních prvků, který je obecně čitelný společenstvu svých nositelů. Proto obrací svůj zájem na sociální skupinu, jejíž příslušníci mohli mezi sebou komunikovat a díky tomu utvářet společné významy kulturních prvků. Na konkrétním příkladě Sebranic v 1. polovině 18. století, resp. jejich obyvatel, se analýzou archivních pramenů dopracovává ke geografickému vymezení sociálního prostoru sebranických obyvatel, a to na základě původu partnerů sebranických novomanželů, kmotrů sebranických dětí, obchodních partnerů sebranického rychtáře a zmínek o geografickém okolí v jeho zápiscích. Toto sociálně horizontální vymezení sociálního prostoru sebranických doplňuje vymezením sociálně vertikálním zahrnujícím doložitelné působení státu, vrchnosti, církve a vědy na obyvatele Sebranic aktuální pro toto časové období.
Anglicky
This article looks at a scheme for a socio-cultural system from the provinces of Moravia from the first half of 18th century. This has its foundation in the reality of the social dimension of culture. Culture is understood as a system of cultural elements of general application to the members of the community in which it is current. For this reason its attention is focused on a social group whose members are in a position to communicate with one another with the result that they form cultural elements of common significance.