Informační systém MU
DOKULIL, Miloš. Věnujeme dost pozornosti jazyku? (Jazyk jako "droga" i lék, ale především dar k rozvíjení lidství). Online. In School and Health 21 - Škola a zdraví 21; Volume 1 - 1. díl. 1. vyd. Brno: Paido, MU, 2006. s. 71-83. ISBN 80-7315-119-7. [citováno 2024-04-23]
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Věnujeme dost pozornosti jazyku? (Jazyk jako "droga" i lék, ale především dar k rozvíjení lidství)
Název česky Věnujeme dost pozornosti jazyku? (Jazyk jako "droga" i lék, ale především dar k rozvíjení lidství)
Název anglicky Do we concentrate ourselves sufficiently on language? (Language as a "drug" as well as medicine, but first of all as a gift for the development of humanity)
Autoři DOKULIL, Miloš (203 Česká republika, garant)
Vydání 1. vyd. Brno, School and Health 21 - Škola a zdraví 21; Volume 1 - 1. díl, od s. 71-83, 13 s. 2006.
Nakladatel Paido, MU
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Stať ve sborníku
Obor 50300 5.3 Education
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka Fakulta informatiky
ISBN 80-7315-119-7
UT WoS 000264731000004
Klíčová slova anglicky language/articulate language; meaning; interpretation; social role; health
Štítky health, interpretation, language/articulate language, Meaning, social role
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnil: prof. PhDr. Ing. Miloslav Dokulil, DrSc., učo 1013. Změněno: 30. 1. 2008 14:32.
Anotace
Úvaha se orientuje na výchovu nejen slovem, ale zvláště osobním příkladem. Zodpovědnost za život, včetně potřebné kritičnosti při překonávání ustálených klišé, vstupuje do našeho vědomí přitom většinou v jazykovém hávu. Učitelovo příkladné chování nemůžeme dotvořit už skoro ničím jiným než (paradoxně) upřímně míněným "slovem". O inspirující roli osobnosti učitelek a učitelů rozdávajících s poznatky také svůj vřelý vztah k žactvu snad všichni něco víme z vlastní zkušenosti.
Anotace anglicky
Current reflections force us to educate not only through a word, but especially through a personal example. This responsibility for life, the important critical attitude at overcoming the settled clichés to be included, enters our conscience most often in a language array. And as teachers, we cannot flesh out our, should be, good behaviour by anything else but, paradoxically, by our sincere and open-hearted "word". The inspirational role of the teacher as a personality, passing out not only knowledge but also her/his cordial (can we still say "affectionate"?) attention to the pupils, has been well known to all of us from our own experience.
Zobrazeno: 23. 4. 2024 16:59