Minimální věcně významné změny v diagnostikované kvalitě života

J 2006

Minimální věcně významné změny v diagnostikované kvalitě života

MAREŠ, Jiří and Tomáš URBÁNEK

Basic information

Original name

Minimální věcně významné změny v diagnostikované kvalitě života

Name in Czech

Minimální věcně významné změny v diagnostikované kvalitě života

Name (in English)

to be added

Authors

MAREŠ, Jiří and Tomáš URBÁNEK

Edition

Československá psychologie, 2006, 0009-062X

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

50100 5.1 Psychology and cognitive sciences

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Impact factor

Impact factor: 0.279

Organization unit

Faculty of Arts

UT WoS

000243774800006

Keywords in English

quality of life;health-related quality of life;minimal clinical important difference;minimal clinical meaningful difference;measurement

Abstract

ORIG EN

V originále

Přehledová studie sestává z šesti částí. V úvodu autoři upozorňují, že statistická významnost změny v ukazatelích kvality života není totožná s klinicky významnou změnou. Kladou otázku, jak mezi všemi klinickými změnami určit tu nejmenší významnou, smysluplnou změnu. V druhé části podávají přehled různých označení pro tuto změnu. Ve třetí části uvádějí tři typy změn: změnu stanovenou vzhledem ke kritériu (criterion-referenced change), změnu stanovenou vzhledem k přesnosti měrného nástroje (precision-referenced change) a konečně změnu stanovenou kompozitně, kdy se integrují oba uvedené přístupy. Čtvrtá část podává - s oporou o odbornou literaturu - přehled konkrétních metod pro stanovení minimální změny a přibližuje jejich výhody i nevýhody. Pátá část shrnuje pokusy o obecnější stanovení změny, a to pomocí procent, velikosti účinku a pomocí standardní chyby měření. Poslední část se zamýšlí nad úskalími, která se objevují, když se snažíme změřit minimální klinicky významnou změnu. Postupně se diskutují tyto problémy: vztah mezi zdravotním stavem jedince a jím uváděnou kvalitou života, vztah mezi závažností změny a kontextem změny, použité teorie změny, citlivosti daného dotazníku, směru změny (zlepšení, zhoršení), prostoru pro změnu a regrese k průměru.

In English

to be added

Links

AV0Z70250504, plan (intention)

Name: Člověk v kontextech celoživotního vývoje

Citovat

MAREŠ, Jiří and Tomáš URBÁNEK. Minimální věcně významné změny v diagnostikované kvalitě života (to be added). Československá psychologie. 2006, vol. 50, No 6, p. 557-568. ISSN 0009-062X.

@article{720124,
   author = {Mareš, Jiří and Urbánek, Tomáš},
   article_number = {6},
   keywords = {quality of life;health-related quality of life;minimal clinical important difference;minimal clinical meaningful difference;measurement},
   language = {cze},
   issn = {0009-062X},
   journal = {Československá psychologie},
   title = {Minimální věcně významné změny v diagnostikované kvalitě života},
   volume = {50},
   year = {2006}
}

TY  - JOUR
ID  - 720124
AU  - Mareš, Jiří - Urbánek, Tomáš
PY  - 2006
TI  - Minimální věcně významné změny v diagnostikované kvalitě života
JF  - Československá psychologie
VL  - 50
IS  - 6
SP  - 557-568
EP  - 557-568
SN  - 0009062X
KW  - quality of life;health-related quality of life;minimal clinical important difference;minimal clinical meaningful difference;measurement
N2  - Přehledová studie sestává z šesti částí. V úvodu autoři upozorňují, že statistická významnost změny v ukazatelích kvality života není totožná s klinicky významnou změnou. Kladou otázku, jak mezi všemi klinickými změnami určit tu nejmenší významnou, smysluplnou změnu. V druhé části podávají přehled různých označení pro tuto změnu. Ve třetí části uvádějí tři typy změn: změnu stanovenou vzhledem ke kritériu (criterion-referenced change), změnu stanovenou vzhledem k přesnosti měrného nástroje (precision-referenced change) a konečně změnu stanovenou kompozitně, kdy se integrují oba uvedené přístupy. Čtvrtá část podává - s oporou o odbornou literaturu - přehled konkrétních metod pro stanovení minimální změny a přibližuje jejich výhody i nevýhody. Pátá část shrnuje pokusy o obecnější stanovení změny, a to pomocí procent, velikosti účinku a pomocí standardní chyby měření. Poslední část se zamýšlí nad úskalími, která se objevují, když se snažíme změřit minimální klinicky významnou změnu. Postupně se diskutují tyto problémy: vztah mezi zdravotním stavem jedince a jím uváděnou kvalitou života, vztah mezi závažností změny a kontextem změny, použité teorie změny, citlivosti daného dotazníku, směru změny (zlepšení, zhoršení), prostoru pro změnu a regrese k průměru.
ER  -

MAREŠ, Jiří and Tomáš URBÁNEK. Minimální věcně významné změny v diagnostikované kvalitě života (to be added). \textit{Československá psychologie}. 2006, vol.~50, No~6, p.~557-568. ISSN~0009-062X.

Detailed Information on Publication Record