MAREŠ, Jiří and Tomáš URBÁNEK. Minimální věcně významné změny v diagnostikované kvalitě života (to be added). Československá psychologie. 2006, vol. 50, No 6, p. 557-568. ISSN 0009-062X.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Minimální věcně významné změny v diagnostikované kvalitě života
Name in Czech Minimální věcně významné změny v diagnostikované kvalitě života
Name (in English) to be added
Authors MAREŠ, Jiří and Tomáš URBÁNEK.
Edition Československá psychologie, 2006, 0009-062X.
Other information
Original language Czech
Type of outcome Article in a journal
Field of Study 50100 5.1 Psychology and cognitive sciences
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Impact factor Impact factor: 0.279
Organization unit Faculty of Arts
UT WoS 000243774800006
Keywords in English quality of life;health-related quality of life;minimal clinical important difference;minimal clinical meaningful difference;measurement
Tags health-related quality of life, measurement, minimal clinical important difference, minimal clinical meaningful difference, quality of life
Tags International impact, Reviewed
Changed by Changed by: prof. PhDr. Tomáš Urbánek, Ph.D., učo 18094. Changed: 22/9/2008 16:34.
Abstract
Přehledová studie sestává z šesti částí. V úvodu autoři upozorňují, že statistická významnost změny v ukazatelích kvality života není totožná s klinicky významnou změnou. Kladou otázku, jak mezi všemi klinickými změnami určit tu nejmenší významnou, smysluplnou změnu. V druhé části podávají přehled různých označení pro tuto změnu. Ve třetí části uvádějí tři typy změn: změnu stanovenou vzhledem ke kritériu (criterion-referenced change), změnu stanovenou vzhledem k přesnosti měrného nástroje (precision-referenced change) a konečně změnu stanovenou kompozitně, kdy se integrují oba uvedené přístupy. Čtvrtá část podává - s oporou o odbornou literaturu - přehled konkrétních metod pro stanovení minimální změny a přibližuje jejich výhody i nevýhody. Pátá část shrnuje pokusy o obecnější stanovení změny, a to pomocí procent, velikosti účinku a pomocí standardní chyby měření. Poslední část se zamýšlí nad úskalími, která se objevují, když se snažíme změřit minimální klinicky významnou změnu. Postupně se diskutují tyto problémy: vztah mezi zdravotním stavem jedince a jím uváděnou kvalitou života, vztah mezi závažností změny a kontextem změny, použité teorie změny, citlivosti daného dotazníku, směru změny (zlepšení, zhoršení), prostoru pro změnu a regrese k průměru.
Abstract (in English)
to be added
Links
AV0Z70250504, plan (intention)Name: Člověk v kontextech celoživotního vývoje
PrintDisplayed: 21/7/2024 16:18