V originále
The modern society is today dependant upon industrial production which brings both positive and negative. Despite remarkable improvement in the recent years, industry still has a negative impact on the environment both in particular locations and in the vicinity of roads where raw materials and ready products are transported. The crisis situations in the environment at which the lives and the possessions are endangered are the present reality. Their occurrence, course and impacts can be mitigated by a number of measures within a wide spectrum of community spheres, and their benefits can be exploited in the phases of prophylaxis, rescue and remedy within the crisis situation. In all those phases, modern geoinformation technology, high-quality geographical information and formalized expert knowledge are applied. Geographical information, knowledge and experience can be applied for the territory assessment to evaluate a tendency to harmful effect and/or process, for planning the optimized intervention in its possible incidence, during solution of a real event and also during remediation of a territory during rehabilitation of damages. More objective, faster and more illustrative results can be achieved by applying geoinformation technologies which allow working the crisis management in all its phases more effectively. The Czech Republic (ČR) belongs to the countries where chemical industry has been significantly developed. Many chemical substances which are produced on this territory are dangerous for human and the environment (i.e. dangerous chemical substances, DCS). Nowadays, the accidents and releases of DCS belong to non-negligible risks. It is evident that in the area of transport of DCS there are a number of legislative and technical drawbacks in the Czech Republic. Missing data about who, what, which way, where and what quantity is transported belongs to the critical drawbacks. It is the monitoring of transport itself and automatic, if possible, what is missing now. Only based upon such information, the basic bodies of the Integrated Rescue System (IRS) are able to intervene quickly and adequately if this is necessary due to danger related to transport of dangerous substance.
In Czech
Moderní společnost je dnes závislá průmyslové výrobě, která jí přináší jak pozitiva, tak i negativa. Průmyslová výroba i přes značné zlepšení v posledních letech má stále negativní vliv na životní prostředí. A to jak v samotných lokalitách, kde výroba probíhá, tak i v okolí tras, kterými se suroviny nebo hotové výrobky přepravují. Krizové situace v životním prostředí, při kterých dochází k ohrožení životů a majetku, jsou realitou současnosti. Jejich výskyt, průběh i dopady lze zmírnit řadou opatření v širokém spektru sfér společenského života, jejichž přínos lze využít v etapách prevence, záchrany a nápravy během krizové situace. Ve všech těchto etapách je nutné se opírat o moderní geoinformační technologie, kvalitní geografické informace a formalizované expertní poznatky. Geografické informace, znalosti a zkušenosti mohou být využity při posuzování území z hlediska míry náchylnosti ke škodlivému jevu nebo procesu, k plánování optimálního zásahu při jeho případném výskytu, během řešení skutečné události a rovněž také při remediaci území během napravování vzniklých škod. Nasazením geoinformačních technologií lze dosáhnout objektivnějších, rychlejších a názornějších výsledků, umožňujících efektivnější vedení prací krizového managementu ve všech jeho etapách. Česká republika (ČR) patří k zemím, kde je značně rozvinut chemický průmysl. Mnohé z vyráběných chemických látek jsou nebezpečné pro člověka a jeho prostředí (NCHL). K nezanedbatelným rizikům současnosti patří i havárie spojené jejich únikem. K neúmyslnému úniku škodlivin do okolí může dojít během jejich zpracování, skladování nebo přepravy. Dnes se ukazuje, že právě v problematice přepravy nebezpečných látek máme v ČR řadu legislativních i technických slabin. K těm rozhodujícím slabinám patří chybějící údaje o tom kdo, co, kam, kudy a v jakém množství přepravuje. Chybí nám, pokud možno automatické, sledování průběhu vlastní přepravy. Přitom jedině na základě těchto informací jsou základní prvky Integrovaného záchranného systému (IZS) schopny realizovat především rychlý a adekvátní, kvalifikovaný zásah v případě, že to s ohledem na ohrožení související s přepravou nebezpečné látky bude nutné.