Klasifikační postupy tradiční fytocenologie jsou častým cílem více či méně opodstatněné kritiky rostlinných ekologů. Na tuto kritiku reagovaly progresivnější proudy fytocenologického myšlení pokusy o rozvoj nových klasifikačních postupů, reflektujících vytýkané nedostatky. Jedním z nejmodernějších a stále hojněji využívaných klasifikačních postupů je algoritmus Cocktail, založený na formulaci explicitních definic vegetačních jednotek, jež jsou poté využívány k jednoznačnému přiřazení fytocenologických snímků k definovaným vegetačním typům. V předkládaném článku je na příkladu formalizované klasifikace českých teplomilných doubrav ukázána schopnost metody Cocktail reprodukovat tradiční fytocenologickou klasifikaci a jsou diskutovány vlastnosti takto vytvořené klasifikace. Vzhledem k využití metody v novém přehledu vegetace České republiky jsem považoval za důležité předložit botanické veřejnosti ilustrativní příklad, jak interpretovat klasifikaci formalizovanou pomocí algoritmu Cocktail. Celkem bylo definováno osm z deseti tradičně rozlišovaných asociací teplomilných doubrav. Nové formální vymezení je většinou velmi podobné tradičnímu, což je ilustrováno sérií diagramů detrendované korespondenční analýzy. Závěrem je nutno poznamenat, že ani nová formalizovaná klasifikace si nečiní nárok na definitivnost. Má sice jasná pravidla a je založená na analýze velkého souboru dat z celé České republiky, otevřenou otázkou však zůstává mj. reprezentativnost těchto dat a vhodnost této klasifikace velkého prostorového a časového měřítka pro specifické účely v konkrétním čase a prostoru. Lze proto říct, že vztah mezi tradičními fytocenologickými klasifikacemi a moderní formalizovanou klasifikací vegetace není konkurenční, ale komplementární.