Stanovisko Budapešti v otázce podpisu mírové smlouvy se
spojeneckými a přidruženými mocnostmi (květen - červen 1920)

J 2007

Stanovisko Budapešti v otázce podpisu mírové smlouvy se spojeneckými a přidruženými mocnostmi (květen - červen 1920)

TÓTH, Andrej

Basic information

Original name

Stanovisko Budapešti v otázce podpisu mírové smlouvy se spojeneckými a přidruženými mocnostmi (květen - červen 1920)

Name in Czech

Stanovisko Budapešti v otázce podpisu mírové smlouvy se spojeneckými a přidruženými mocnostmi (květen - červen 1920)

Name (in English)

The Position of Budapest on the Issue of signing a Peace Treaty with Allied and Affiliated Powers (May - June 1920)

Authors

TÓTH, Andrej

Edition

Slovanský přehled, Praha, Historický ústav AV ČR v. v. i. 2007, 0018-2583

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

60101 History

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organization unit

Faculty of Arts

Keywords in English

Hungary; peace negotiation; Paris Peace Conference; Supreme Council; peace treaty; hungarian government; the question of signing the peace treaty

Abstract

ORIG EN

V originále

Maďarsko bylo na pařížskou mírovou konferenci pozváno rozhodnutím Nejvyšší rady ze dne 1. prosince 1919. O vyslání mírových delegátů na pařížskou mírovou konferenci rozhodla definitivně prodohodová budapešťská vláda, tzv. koncentrační vláda křesťansko-národního ministerského předsedy Károlye Huszára na svém zasedání 29. prosince 1919. Návrh mírové smlouvy mezi spojeneckými a přidruženými mocnostmi a Maďarskem maďarská mírová delegace převzala 15. ledna 1920 a definitivní podobu maďarské mírové úmluvy pak o necelé čtyři měsíce později, 6., resp. 5. května 1920. Budapešť byla povinna sdělit mírové konferenci zda mír podepíše či nikoli do 21. května. Rozhodnutí maďarského kabinetu i postoj maďarské mírové delegace byly od počátku jednání o otázce podpisu mírové úmluvy usměrňovány ústředními politickými autoritami v zemi, tedy hlavními tvůrci maďarské zahraniční politiky v otázce mírové. Mezi těmito osobami byli zejména ministr zahraničních věcí hrabě Pál Teleki, v jehož režii se odvíjela tajná francouzsko-maďarská jednání a předseda maďarské mírové delegace hrabě Albert Apponyi. Přijetí mírové smlouvy však od počátku podporoval i sám regent země Miklós Horthy de Nagybánya. Politika maďarských odpovědných politických kruhů k mírové otázce vycházela zejména z tajných francouzsko-maďarských politických rozhovorů, které byly řízeny šéfem maďarské diplomacie a o kterých dlouhou dobu nevěděla ani většina členů vládního kabinetu. Nicméně hlavní maďarští političtí činitelé si byli od počátků vědomi, že výchozím momentem možných změn ve stanovených mírových podmínkách s ohledem na reálný stav věcí na mezinárodněpolitickém poli je přijetí mírového dokumentu. Nutnost přijetí mírové smlouvy i přes její tíživé podmínky vláda nezpochybňovala. Ústředním bodem následné politické diskuse k podpisu mírové smlouvy byla zejména otázka, kdo mír podepíše, zda Apponyiho mírová delegace nebo zda mírová delegace podá demisi a rozhodnutí v této věci přenechá vládě, resp. procedurální postup Maďarska při odpovědi mírové konferenci. Zamítnutí podpisu maďarskou mírovou delegací a současně deklarace ochoty maďarské vlády mír podepsat byla Paříži tlumočena v den vypršení lhůty dané Maďarsku na odpověď na konečné znění mírové dohody, a to současně, tedy nikoli s denním časovým odstupem, jak se na tom vláda 18. května dohodla.

In English

Hungary was invited to the Paris Peace Conference on the basis of the decision of the Supreme Council taken on 1 December 1919. The government of Christian-National prime minister, Károly Huszar, decided definitely to send delegates to the Paris Peace Conference on 29 December 1919. The proposed peace agreement between Allied and affiliated powers, on the one hand, and Hungary, on the other, was received by the Hungarian peace delegation on 15 January 1920. The final version of the Hungarian peace agreement was received nearly four months later on 6 May, respectively 5 May 1920. Budapest was required to inform the Peace Conference as to whether Hungary would sign the treaty or not by 21 May. From the outset, the decision-making process of the Hungarian cabinet as well as the position of the Hungarian peace delegation were controlled by the country's central political authorities, namely those in charge of formulating foreign policy decisions regarding peace issues. Among these individuals was the foreign minister, Count Teleki, under whose direction secret French-Hungarian negotiations were taking place as well as the head of the Hungarian peace delegation, Apponyi. From the outset, regent Miklós Horthy de Nagybánya was in favor of accepting the peace treaty. The policy of Hungary's leading politicians emanated from the secret French-Hungarian discussions led by the foreign minister of which most cabinet members remained unaware. Nevertheless, Hungary's leading politicians were aware that room for changes in the conditions of the peace treaty on the basis of the true state of international political conditions was contingent upon acceptance of the treaty itself. The government was thus aware of the indubitable necessity to sign the treaty despite the stringent conditions it imposed. The key issue in discussions that followed was who would sign the treaty. Would it be Apponyi's peace delegation or would the peace delegation resign and leave the decision to the government? This was a procedural matter that needed to be decided so that Hungary could reply to the Peace Conference. In the end, the peace delegation did not sign the treaty and the government concurrently expressed its willingness to accept it. This decision was announced on the date by which Hungary was required to reply and not a day earlier as the government had resolved on 18 May.

Detailed Information on Publication Record