Other formats:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{720687, author = {Tóth, Andrej}, article_location = {Praha}, article_number = {2}, keywords = {Hungary; peace negotiation; Paris Peace Conference; Supreme Council; peace treaty; hungarian government; the question of signing the peace treaty}, language = {cze}, issn = {0018-2583}, journal = {Slovanský přehled}, title = {Stanovisko Budapešti v otázce podpisu mírové smlouvy se spojeneckými a přidruženými mocnostmi (květen - červen 1920)}, volume = {93}, year = {2007} }
TY - JOUR ID - 720687 AU - Tóth, Andrej PY - 2007 TI - Stanovisko Budapešti v otázce podpisu mírové smlouvy se spojeneckými a přidruženými mocnostmi (květen - červen 1920) JF - Slovanský přehled VL - 93 IS - 2 SP - 177-215 EP - 177-215 PB - Historický ústav AV ČR v. v. i. SN - 00182583 KW - Hungary KW - peace negotiation KW - Paris Peace Conference KW - Supreme Council KW - peace treaty KW - hungarian government KW - the question of signing the peace treaty N2 - Maďarsko bylo na pařížskou mírovou konferenci pozváno rozhodnutím Nejvyšší rady ze dne 1. prosince 1919. O vyslání mírových delegátů na pařížskou mírovou konferenci rozhodla definitivně prodohodová budapešťská vláda, tzv. koncentrační vláda křesťansko-národního ministerského předsedy Károlye Huszára na svém zasedání 29. prosince 1919. Návrh mírové smlouvy mezi spojeneckými a přidruženými mocnostmi a Maďarskem maďarská mírová delegace převzala 15. ledna 1920 a definitivní podobu maďarské mírové úmluvy pak o necelé čtyři měsíce později, 6., resp. 5. května 1920. Budapešť byla povinna sdělit mírové konferenci zda mír podepíše či nikoli do 21. května. Rozhodnutí maďarského kabinetu i postoj maďarské mírové delegace byly od počátku jednání o otázce podpisu mírové úmluvy usměrňovány ústředními politickými autoritami v zemi, tedy hlavními tvůrci maďarské zahraniční politiky v otázce mírové. Mezi těmito osobami byli zejména ministr zahraničních věcí hrabě Pál Teleki, v jehož režii se odvíjela tajná francouzsko-maďarská jednání a předseda maďarské mírové delegace hrabě Albert Apponyi. Přijetí mírové smlouvy však od počátku podporoval i sám regent země Miklós Horthy de Nagybánya. Politika maďarských odpovědných politických kruhů k mírové otázce vycházela zejména z tajných francouzsko-maďarských politických rozhovorů, které byly řízeny šéfem maďarské diplomacie a o kterých dlouhou dobu nevěděla ani většina členů vládního kabinetu. Nicméně hlavní maďarští političtí činitelé si byli od počátků vědomi, že výchozím momentem možných změn ve stanovených mírových podmínkách s ohledem na reálný stav věcí na mezinárodněpolitickém poli je přijetí mírového dokumentu. Nutnost přijetí mírové smlouvy i přes její tíživé podmínky vláda nezpochybňovala. Ústředním bodem následné politické diskuse k podpisu mírové smlouvy byla zejména otázka, kdo mír podepíše, zda Apponyiho mírová delegace nebo zda mírová delegace podá demisi a rozhodnutí v této věci přenechá vládě, resp. procedurální postup Maďarska při odpovědi mírové konferenci. Zamítnutí podpisu maďarskou mírovou delegací a současně deklarace ochoty maďarské vlády mír podepsat byla Paříži tlumočena v den vypršení lhůty dané Maďarsku na odpověď na konečné znění mírové dohody, a to současně, tedy nikoli s denním časovým odstupem, jak se na tom vláda 18. května dohodla. ER -
TÓTH, Andrej. Stanovisko Budapešti v otázce podpisu mírové smlouvy se spojeneckými a přidruženými mocnostmi (květen - červen 1920) (The Position of Budapest on the Issue of signing a Peace Treaty with Allied and Affiliated Powers (May - June 1920)). \textit{Slovanský přehled}. Praha: Historický ústav AV ČR v. v. i., 2007, vol.~93, No~2, p.~177-215, 38 pp. ISSN~0018-2583.
|