V originále
Touha po vylepšení pozice Evropské unie v globální ekonomice vyústila v přijetí ambiciozní a minimálně z časového hlediska nerealistické Lisabonské strategie. Ta uvedla v život především pojem zvyšování konkurenceschopnosti. K tomuto cíli pak vede jedině dostatečně rychlé uvádění inovací všeho typu (technické, organizační, procesní, marketingové) na trh. Lze však dokázat, že inovativnost a konkurenceschopnost nejsou jen záležitostí soukromého na zisk orientovaného sektoru, ale že mají své místo i v neziskové oblasti, specificky pak v oblasti sociálního podnikání. S využitím obecných poznatků veřejné ekonomie (efektivnost veřejného sektoru, paretovská efektivnost, maximalizace užitku) příspěvek argumentuje ve prospěch nezbytnosti inovativních přístupů v sociálním podnikání.
Anglicky
The ambition to make better position of Europe in global economy led to acceptance of ambitious and unrealistic Lisboan strategy. It called into action especially the term of competitiveness increasing. Only fast launching of all kind of innovations (technical, organizational, processing, and marketing) leads to meeting the objective of Lisbon strategy. It is possible to show that innovativeness and competitiveness are not only the question of private for-profit sector but they have also place in non-profit sector and social enterprise too. With utilization of general knowledge of public economics (effectiveness of public sector, Pareto effectiveness, benefit maximization) the contribution argue for necessity of innovative approaches in social enterprise.