SLABÝ, Ondřej, Ingrid GARAJOVÁ, Marek SVOBODA, Pavel FABIAN, Jitka BERKOVCOVÁ, Josef SROVNAL, Tamara ŠMERDOVÁ, Kateřina SOBKOVÁ, Petr MIKULENKA and Rostislav VYZULA. Moderní molekulárně-biologické přístupy ke stanovení prognózy u pacientů s kolorektálním karcinomem (New molecular biology efforts for colorectal cancer prognosis prediction). In III. Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie. 2007th ed. Olomouc: Solen. p. 25. ISBN 978-80-244-1824-7. 2007.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Moderní molekulárně-biologické přístupy ke stanovení prognózy u pacientů s kolorektálním karcinomem
Name in Czech Moderní molekulárně-biologické přístupy ke stanovení prognózy u pacientů s kolorektálním karcinomem
Name (in English) New molecular biology efforts for colorectal cancer prognosis prediction
Authors SLABÝ, Ondřej, Ingrid GARAJOVÁ, Marek SVOBODA, Pavel FABIAN, Jitka BERKOVCOVÁ, Josef SROVNAL, Tamara ŠMERDOVÁ, Kateřina SOBKOVÁ, Petr MIKULENKA and Rostislav VYZULA.
Edition 2007. vyd. Olomouc, III. Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie, p. 25-25, 2007.
Publisher Solen
Other information
Original language Czech
Type of outcome Proceedings paper
Field of Study 30200 3.2 Clinical medicine
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Organization unit Faculty of Medicine
ISBN 978-80-244-1824-7
Keywords in English colorectal cancer; DNA microarray technology; gene expression; pathogenesis; prognosis; prediction
Tags Colorectal cancer, DNA microarray technology, GENE EXPRESSION, pathogenesis, Prediction, prognosis
Changed by Changed by: prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D., učo 19402. Changed: 17/12/2007 04:30.
Abstract
Kolorektální karcinomy (KRK) patří v České republice k nejčetnějším nádorovým onemocněním. V léčbě tohoto onemocnění i přes vzrůstající náklady není dosahováno uspokojivých výsledků. Jedním z důvodů je skutečnost, že pacienty v klinickém stádiu II (pT3-pT4, pN0) a III (pT2-pT4, pN+) po absolvování chirurgického zákroku není možně s dostatečnou senzitivitou rozdělit na skupinu s vysokým a nízkým rizikem relapsu onemocnění a následně pro ně vytvořit individuální léčebný plán. Přibližně 20-30% pacientů v klinickém stádiu II umírá do pěti let na progresi onemocnění, protože nebyli na základě současně používaných diagnostických kriterii vyhodnoceni jako rizikoví z hlediska progrese onemocnění a nedostali potřebnou adjuvantní chemoterapii. U pacientů v klinickém stádiu III (k progresi dochází přibližně u 50%) je situace opačná. Naprostá většina pacientů po chirurgickém zákroku absolvuje adjuvantní chemoterapii, přestože celkové přežití významně zlepšuje pouze u 10-20% těchto pacientů a ostatní prochází zatěžující chemoterapeutickou léčbou bez zřetelného benefitu. Tyto skutečnosti mají samozřejmě význam také z hlediska farmakoekonomiky. Je tedy zřejmé, že současná kriteria pro stanovení prognózy u pacientů v klinickém stádiu II a III nemá z hlediska predikce relapsu a celkového přežití dostatečnou informativní hodnotu. Racionální přistup k indikaci adjuvantní léčby nabízí molekulární charakterizace vysoce rizikové podskupiny napříč pacienty v obou klinických stádiích pomocí technologie DNA čipů. Tento přístup je založen na předpokladu, že pozdější vysoce invazivní a metastatický fenotyp kolorektálních karcinomů je detekovatelný již v primárních karcinomech pacientů s lokoregionálním postižením tj. v klinickém stádiu II a III. Detekce tohoto specifického molekulárního profilu by v budoucnu mohla sloužit k individualizaci terapie u pacientů s kolorektálním karcinomem. Srovnatelnost a reprodukovatelnost DNA čipových studií je naneštěstí ovlivněna jejich technologickou rozmanitostí (především u prací staršího data) a výsledky, kterých bylo pomocí nich dosaženo nelze v současnosti považovat za konkluzivní. Cílem naší přednášky je seznámit posluchače se současnými možnostmi molekulární biologie v prognostice kolorektálního karcinomu, shrnout výsledky nejvýznamnějších DNA čipových studií z této oblasti a představit výsledky studie, která byla vypracovánana na Masarykově onkologickém ústavu v Brně ve spolupráci s Laboratoří experimentální medicíny v Olomouci.
Abstract (in English)
Kolorektální karcinomy (KRK) patří v České republice k nejčetnějším nádorovým onemocněním. V léčbě tohoto onemocnění i přes vzrůstající náklady není dosahováno uspokojivých výsledků. Jedním z důvodů je skutečnost, že pacienty v klinickém stádiu II (pT3-pT4, pN0) a III (pT2-pT4, pN+) po absolvování chirurgického zákroku není možně s dostatečnou senzitivitou rozdělit na skupinu s vysokým a nízkým rizikem relapsu onemocnění a následně pro ně vytvořit individuální léčebný plán. Přibližně 20-30% pacientů v klinickém stádiu II umírá do pěti let na progresi onemocnění, protože nebyli na základě současně používaných diagnostických kriterii vyhodnoceni jako rizikoví z hlediska progrese onemocnění a nedostali potřebnou adjuvantní chemoterapii. U pacientů v klinickém stádiu III (k progresi dochází přibližně u 50%) je situace opačná. Naprostá většina pacientů po chirurgickém zákroku absolvuje adjuvantní chemoterapii, přestože celkové přežití významně zlepšuje pouze u 10-20% těchto pacientů a ostatní prochází zatěžující chemoterapeutickou léčbou bez zřetelného benefitu. Tyto skutečnosti mají samozřejmě význam také z hlediska farmakoekonomiky. Je tedy zřejmé, že současná kriteria pro stanovení prognózy u pacientů v klinickém stádiu II a III nemá z hlediska predikce relapsu a celkového přežití dostatečnou informativní hodnotu. Racionální přistup k indikaci adjuvantní léčby nabízí molekulární charakterizace vysoce rizikové podskupiny napříč pacienty v obou klinických stádiích pomocí technologie DNA čipů. Tento přístup je založen na předpokladu, že pozdější vysoce invazivní a metastatický fenotyp kolorektálních karcinomů je detekovatelný již v primárních karcinomech pacientů s lokoregionálním postižením tj. v klinickém stádiu II a III. Detekce tohoto specifického molekulárního profilu by v budoucnu mohla sloužit k individualizaci terapie u pacientů s kolorektálním karcinomem. Srovnatelnost a reprodukovatelnost DNA čipových studií je naneštěstí ovlivněna jejich technologickou rozmanitostí (především u prací staršího data) a výsledky, kterých bylo pomocí nich dosaženo nelze v současnosti považovat za konkluzivní. Cílem naší přednášky je seznámit posluchače se současnými možnostmi molekulární biologie v prognostice kolorektálního karcinomu, shrnout výsledky nejvýznamnějších DNA čipových studií z této oblasti a představit výsledky studie, která byla vypracovánana na Masarykově onkologickém ústavu v Brně ve spolupráci s Laboratoří experimentální medicíny v Olomouci.
Links
NR9076, research and development projectName: Genomické profilování v predikci odpovědi na chemoradioterapii u pacientů s lokálně pokročilým karcinomem konečníku
PrintDisplayed: 19/4/2024 20:07