V originále
Teorie transnacionální migrace ukazují, jak na jedné straně přistěhovalci a jejich potomci udržují přeshraniční vazby s jejich původním domovem, přičemž se na straně druhé snaží o budování nového domova a o začleňování se do sociálních institucí a sociálních sítí přijímající společnosti. Fenomény pojaté v teoriích transnacionální migrace, jako nacionalismus na dálku nebo jako souběžná participace ve více národních imaginárních komunitách, svědčí o proměně symbolicky artikulované vazby národních identit k teritoriálně ohraničitelným podobám domoviny. V této knize se autor zameřuje především na kritickou rekonstrukci interpretačních strategií, jež těmto teoriím umožnily vzniknout. Jde tedy o pokus o kulturní sociologii, jež čerpá z teorie diskursu Michela Foucaulta a z reflexivní sociologie Pierra Bourdieu a zajímá se souběžně o epistemologické i sociální předpoklady produkce vědění. Zatímco první kapitola nabízí genealogii teorií transnacionální migrace, druhá kapitola je genealogií kritické antropologie, jež měla na konstituci teorií transnacionální migrace zásadní vliv. Následuje třetí kapitola, která nabízí analýzu transnacionálních sociálních polí.
Anglicky
Theories of transnational migration made clear that incorporation of migrants in a host society and maintaining attachments to their native country are not binary oppositions. In this book I employ Michel Foucault s theory of discourse as well as Pierre Bourdieu s reflexive sociology to reconstruct epistemological presuppositions which underlie various theories of transnational migration. I argue that theories of transnational migration during three waves of their formation switched from political and epistemological radicalism of critical anthropology to an ironic sociological criticism of methodological nationalism. This metamorphosis of interpretive strategies, from seeking a discovery of new historical realities to challenging the conceptual apparatus of major social scientific discourses, is explained as a result of internal dynamism of the scientific field. The first chapter delineates the ways in which various interpretive strategies of transnational migration emerged in the first wave of their formation. The second chapter emphasizes the relationships between the political and epistemological radicalism of critical anthropology and the constitution of transnational migration as an analytical object of anthropological research. In the third chapter I focus on the concept of transnational social fields taken up by theories of transnational migration to reformulate the processes of assimilation and identity formation by conceiving migrants simultaneous engagement in and orientation toward their original and new home. The book concludes with a discussion of the theoretical implications of my findings in the context of the reflective turn in social sciences.