Detailed Information on Publication Record
2007
Predikce odpovědi na terapii trastuzumabem u pacientů se vzdáleně metastazovaným karcinomem prsu. Příčiny selhání léčby a jejich možné řešení.
GRELL, Peter, Marek SVOBODA, Marta ŠIMÍČKOVÁ, Pavel FABIAN, Markéta PALÁCOVÁ et. al.Basic information
Original name
Predikce odpovědi na terapii trastuzumabem u pacientů se vzdáleně metastazovaným karcinomem prsu. Příčiny selhání léčby a jejich možné řešení.
Name (in English)
Response prediction to trastuzumab based therapy in metastatic breast cancer. The causes of treatment fauilure and their possible solutions.
Authors
GRELL, Peter (703 Slovakia, guarantor), Marek SVOBODA (203 Czech Republic), Marta ŠIMÍČKOVÁ (203 Czech Republic), Pavel FABIAN (203 Czech Republic), Markéta PALÁCOVÁ (203 Czech Republic), Katarína PETRÁKOVÁ (203 Czech Republic), Dagmar MACKOVÁ (203 Czech Republic), Rudolf NENUTIL (203 Czech Republic), Marian HAJDÚCH (203 Czech Republic), Karel CWIERTKA (203 Czech Republic) and Rostislav VYZULA (203 Czech Republic)
Edition
Brno, Edukační sborník. XXXI. Brněnské onkologické dny s XXI. Konferencí pro sestry a laboranty. p. 65-66, 2 pp. 2007
Publisher
Masarykův onkologický ústav
Other information
Language
Czech
Type of outcome
Stať ve sborníku
Field of Study
30200 3.2 Clinical medicine
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
RIV identification code
RIV/00216224:14330/07:00024062
Organization unit
Faculty of Informatics
ISBN
978-978-086-793-5
Keywords in English
breast cancer;trastuzumab;resistance
Tags
Tags
Reviewed
Změněno: 16/7/2008 15:51, RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, CSc.
Abstract
V originále
Trastuzumab je humanizovaná monoklonální protilátka proti extracelulární doméně receptoru Her-2/neu (ErbB2, dále jen Her-2), jehož nadměrná exprese (Her-2+) je detekována přibližně u 15-25% karcinomů prsu, které se vyznačují agresivním biologickým chováním. Trastuzumab je v současnosti zároveň i jedinou látkou použitelnou k cílené terapii těchto karcinomů, kde v kombinaci s chemoterapií výrazně zvyšuje léčebnou odpověď a prodlužuje čas do progrese onemocnění i celkové přežití pacientek. U většiny pacientek, jejichž onemocnění iniciálně odpovídalo na terapii trastuzumabem, však dochází během jednoho roku k progresi choroby. Pomineme-li situaci, kdy tato progrese nastává v centrálním nervovém systému, tedy v kompartmentu nedostupném pro trastuzumab, je nutné hledat příčiny selhání léčby v mechanismech, které interferují s působením trastuzumabu nebo obecně působí cytoprotektivním účinkem. I. ovlivnění vazby trastuzumabu k Her-2 receptoru. K negativnímu ovlivnění vazby trastuzumabu k Her-2 receptoru může docházet: a) mutací genu, která se projeví změnou struktury receptoru, b) maskováním vazebných epitopů receptoru membránovým glykoproteinem mucinem-4 (MUC4), c) štěpením extracelulární domény receptoru prostřednictvím metalloproteás skupiny ADAM. II. změna vazebních interakcí uvnitř receptorové sítě. Po navázání ligandu dochází k homodimerizaci nebo heterodimerizaci mezi receptory ErbB rodiny (EGFR, Her-2, Her-3 a Her-4), což vede k jejich aktivaci. Změna exprese jednotlivých receptorů nebo jejich preferenčních vazeb může vést k dimerizaci, kterou podávání trastuzumabu neovlivní (EGFR/EGFR, EGFR/Her-3). III. zvýšená tvorba ligandů receptorů ErbB rodiny. Autokrinní a zejména parakrinní sekrece heregulinu a EGF byla v preklinických studiích jednou z příčin inhibice účinnosti trastuzumabu. IV. alternativní aktivace PI3K/Akt a Ras/MAPK signální dráhy. Stimulace řady dalších receptorů vede k aktivaci signálních drah klíčových pro přežívání buňky. Zejména aktivace PI3K/Akt a Ras/MAPK signální dráhy prostřednictvím receptorů adheze (nap.. integriny) nebo receptorů jiných růstových faktorů (např. IGF-1) vedou k inhibici apoptózy, zvýšení buněčného metabolismu a proliferace. Stálá aktivace PI3K/Akt signální dráhy může být rovněž způsobena ztrátou funkce fosfatázy PTEN, která vzniká nejčastěji na podkladě mutace stejnojmenného genu. Ve spolupráci s olomouckými kolegy v současné době zpracováváme soubor 150 pacientek se vzdáleně metastazovaným karcinomem prsu, které v rámci paliativní léčby byly léčené trastuzumabem. Ve vzorcích primárních tumorů a/nebo metastáz analyzujeme expresi vybraných genů a proteinů (Akt, MAPK, EGFR1, Her-2, Her-3, Her-4, TOP2A, PTEN, mTOR, S6K, MAPK, IGF1-R, survivin, MUC-4, p53). Vzhledem k tomu, že není vždy realizovatelné vyšetřit aktuální vzorek nádoru před zahájením léčby, zpracováváme rovněž vzorky séra aktuálně léčených pacientů, v nichž detekujeme sérové hladiny fragmentů receptorů Her-2, IGF-1R a Her-3 a ligandu IGF-1.V průběhu léčby trastuzumabem došlo u 28% pacientek k výskytu metastáz v CNS. Proto zvlášť vyhodnocujeme i skupinu 186 pacientek s karcinomem prsu metastazovaným do CNS, ve kterém se zaměřujeme na pacientky s Her-2 pozitivním karcinomem. Tento fenotyp je mezi karcinomy nejčastěji zastoupen. V kontextu našich dat se však metastazování těchto karcinomů do CNS jeví jako manifestace jejich biologického chování, a ne jako závislost na podávané terapii. Cílem přednášky je přehledně shrnout mechanismy vedoucí k rezistenci na trastuzumab, představit možná řešení a zejména první výsledky našich projektů. Poděkování: Práce byla podpořena grantovým projektem IGA MZ ČR NR/8335-3.
Links
NR8335, research and development project |
|