V originále
Příspěvek pojednává dva českoněmecké a dva české romány z pohraničí jako literární svědectví zostřujícího se nacionálního vnímání. Dva romány starších autorů (Mauthner: Der letzte Deutsche von Blatna, 1887 a Rais: O ztraceném ševci, 1918) vykazují i navzdory své výslovně nacionálně emancipační tendenci obsahy a strategie, které mluví spíše proti proklamovanému nacionálnímu rozchodu. Ve "zralejších" nacionalistických románech ze třicátých let (Rothacker: Das Dorf an der Grenze, 1936, a Koudelák: Hraničáři, 1934) je nacionálně specifická kategorizace postav rozhodující a podložena narativními a typologickými rysy.
In English
The paper discusses the difference between two earlier national novels from the inner-Bohemia Czech-German ethnic border (German: Mauthner - Der letzte Deutsche von Blatna, and Czech: Rais - O ztraceném ševci) and two later ones from the 1930s (German: Rothacker - Das Dorf an der Grenze, and Czech: Koudelák - Hraničáři). The difference concerns the gradual prevalence of national-based categorization of literary characters which makes the artificial character of nationalism visible.