V originále
Background and Purpose: Stroke treatment is timedependent, yet no study has systematically examined response to individual stroke symptoms in the general population. This nationwide study identifies which specific factors prompt correct response (calling 911) to stroke. Methods: Between November and December of 2005, a survey using a 3 stage random sampling method including area,household, and household member sampling was conducted throughout the Czech Republic. Participants more than 40 years old were personally interviewed via a structured and standardized questionnaire concerning general knowledge and correct response to stroke as assessed by the Stroke Action Test (STAT). Predictors of scoring more thanb 50% on STAT were identified by multiple regression. Results: A total of 650 households were contacted, yielding 592 interviews (response rate 91%). Mean age was 58 plus minus 12, 55% women. Sixtynine percent thought stroke was serious condition, and 57% thought it could be treated. Also 54% correctly named 2 or more risk factors, and 46% named 2 or more warning signs. Eighteen percent of respondents scored more than 50% on STAT. The predictors of such a score were age (for each 10 year increment, OR 1.4, 95% CI 1.2 to 1.7), secondary school education (OR 1.7, 95% CI 1.1 to 2.6), knowing that stroke is a serious disease (OR 1.8, 95% CI 1.1 to 3.1), and knowing that stroke is treatable (OR 2.0, 95% CI 1.2 to 3.2). Conclusions: Knowledge about stroke in the Czech Republic was fair, yet response to warning signs was poor. Our study is the first to identify that calling 911 was influenced by knowledge that stroke is a serious and treatable disease and not by recognition of symptoms.
Česky
Úvod: Úspěch terapie mozkového infarktu závisí na rychlosti léčby od vzniku příznaků. Přesto dosud žádná studie systematicky nezjišťovala reakci na vznik příznaků CMP v běžné populaci. Tato práce představuje celonárodní studii identifikující faktory vedoucí ke správné reakci (volání 155) při vzniku symptomů CMP. Metodika: V období mezi listopadem a prosincem 2005 byla provedena dotazniková akce na území celé ČR za pomocí 3 stupňové metody náhodného výběru respondentů zahrnující výběr místa, domácnosti a člena v domácnosti. Lidé starší 40 let byli osobně dotázáni pomocí strukturovaného a standardizovaného dotazníku týkajícího se znalostí o CMP a testující reakci na vznik CMP pomoci validizovaného stroke action testu (STAT). Predikátory skóre STAT více jak 50% byly identifikováno vícerozměrnou regresní analýzou. Výsledky: Celkově bylo kontaktováno 650 domácnosti, což poskytlo 592 interview (response rate 91%). Průměrný věk byl 58 plus minus 12 let, 55% bylo žen. Šedesát šest procent pokládalo CMP za závažné onemocnění a 57% si myslelo, že CMP lze léčit. Také 54% správně pojmovalo více než 2 rizikové factory CMP a 46% pojmenovalo více než 2 příznaky CMP. Celkově 18% dotázaných skórovalo >50% v dotazníku STAT. Predikátory tohoto skóre byly věk (na každých 10 let navíc, OR 1.4, 95%CI 1.2 az 1.7), středoškolské vzdělání (OR 1.7, 95%CI 1.1 at 2.6), znalost, že CMP je závažné onemocnění (OR 1.8, 95%CI 1.1 az 3.1) a že CMP je léčitelné onemocnění (OR 2.0, 95%CI 1.2 az 3.2). Závěr: Povědomí o CMP v ČR bylo průměrné až dobré, přesto správná reakce na vznik příznaků byla špatná. Naše studie jako první identifikovala, že rozhodnutí volat 155 bylo ovlivněno znalostí, že CMP je závažné a léčitelné onemocnění. Toto je důležité pro plánování edukační kampaně zaměřené na CMP.