Edition
Bratislava, Famille et relations familiales dans les littératures francaise et francophone, p. 249-260, 12 pp. 2008
V originále
L'écriture roualdienne répertorie les plus grands cataclysmes modernes a travers une quete de la mémoire familiale. Notre actualité qui est née de ces grandes failles modernes sort ainsi des bas-fonds des deux mémoires : nationale et familiale, les deux tantot oubliées, tantot réduites au silence par des discours généralisants qui minimisent les sacrifices individuels arrachés par les guerres. L'écriture de Jean Rouaud parait lutter, silencieusement, contre cet oubli progressif qui est pourtant devenu pour beaucoup d'auteurs contemporains invivable. J'ai regardé de plus pres cette pratique tout a fait originale qui interroge la modernité historique a travers les parcours individuels des aieux de l'auteur. C'est que cette écriture en spirale échappe aux discours pathétiques et gratuits sur la guerre sans tomber dans un humour gratuit qui enleverait le poids a la gravité des événements rencontrés par les deux Joseph, pere et son oncle, tante Marie, grand-pere Pierre ainsi que la mere du narrateur.
In Czech
Jean Rouaud ve svých prvních románech zaznamenává největší pohromy moderní doby prostřednictvím rodinné paměti. Naše současnost, jež se zrodila z velkých moderních zlomů, tak vychází z útrob dvou pamětí - národní i rodinné, přičemž obě dvě jsou buď již zapomenuté, anebo umlčené zevšeobecněným diskurzem, který minimalizuje oběti, jež si všechny konflikty moderní doby vyžádaly. Romány Jeana Rouauda jakoby potichu bojují s tímto postupným zapomínáním, které se i pro celou řadu současných autorů stalo prostorem k nežití. Studie se pokouší o hlubší pohled na tento celkem originální postup, který zkoumá moderní dějiny prostřednictvím individuálních osudů autorových předků. Autorovo psaní kopírující pohyb po spirále ze sebe úspěšně setřepává nános patosu a daří se mu díky neotřelé poetice a vytříbenému smyslu pro ironii neupadnout do pasti vyprázdněného oficiálního diskurzu o válce a jejích hrdinech. Na druhé straně ovšem nesklouzává ani do plytkého humoru a neubírá tak na vážnosti událostem, jimiž byli poznamenáni takřka všichni autorovi předci, kteří jsou zároveň protagonisté rememoračního procesu.
In English
In his first novels Jean Rouaud lists the greatest cataclysms of modern time by the means of a family memory. Our present emerged from these major flaws and originates in two memoirs: those of the nation and the family. The two have been either forgotten or silenced by a generalizing discourse minimalizing the issue of individual war victims. Jean Rouaud's writing seems to struggle, silently, against forgetfulness that is progressive yet becomes unlivable for many contemporary authors. The study looks more closely at this entirely original way of analysing and interpreting modern history through individual histories of the author's ancestors. The author's cyclical and spiral shaped writing suceeds in getting rid of pathos and thanks to an original poetics and a sense of irony manages not to fall into the trap of the sense deprived official discourse on war and its heroes.