V originále
Text článku se zabývá kulturními a sociálními podmínkami, které umožnily to, že Svámí Vivékánanda jako reprezentant jedné hinduistické tradice mohl úspěšně započít misijní působení na Západě. V textu se zabývám formováním Vivékánandovy neovédánty v podmínkách koloniální Indie jakožto úspěšným hledáním strategie, jak se vyrovnat s výzvami Brity importované modernity. V závěru argumentuji tím, že právě specifický způsob, jakým se Vivékánanda v koloniálních podmínkách vyrovnal s modernizací, umožnil to, že se jeho misie mohla stát úspěšnou právě v době, kdy byla v celém atlantickém kulturním prostoru prožívána (zejména intelektuály) určitá krize moderní společnosti (někdy označovaná vágně jako krize konce století), a kdy byly zejména mezi intelektuály a středními vrstvami hledány způsoby, jak se s touto krizí vyrovnat.
In English
The paper treats with cultural and social conditions which made possible that Swami Vivekananda - as a representant of a particular Hindu tradition - could have started the successful mission in the West. Forming of Vivekananda's neo-Vedanta in colonial conditions is first analyzed as a successful strategy to address challenges of modernity imported by the British administration. Main argument is then developed, which states that Vivekananda's mission could be successful precisely due to the fact that he a) dealt successfully with challenges of modernity in colonial conditions and constructed a kind of modern religion suitable to modern middle-class intellectuals, and b) that he exported this "article" particularly in the period in which number of intellectuals in an Atlantic sphere reflected on a "crisis of modernity" and were searching ways how to overcome it.