Kolísání agentivního a inchoativního čtení u reflexivních konstrukcí v češtině a v němčině

WAGNER, Roland. Kolísání agentivního a inchoativního čtení u reflexivních konstrukcí v češtině a v němčině. In Přednáška v jazykovědném sdružení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, 23. dubna 2008. 2008.

Základní údaje

• Originální název: Kolísání agentivního a inchoativního čtení u reflexivních konstrukcí v češtině a v němčině
• Název česky: Kolísání agentivního a inchoativního čtení u reflexivních konstrukcí v češtině a v němčině
• Název anglicky: Agentive and inchoative reading of reflexive constructions in Czech and German
• Autoři: WAGNER, Roland.
• Vydání: Přednáška v jazykovědném sdružení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, 23. dubna 2008. 2008.

Další údaje

• Typ výsledku: Vyžádané přednášky
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Pedagogická fakulta
• Klíčová slova anglicky: agent, change of state, reflexive verbs

Anotace česky

Reflexivizace způsobuje v nejrůznějších jazycích u jistých predikátů změny v sémantické struktuře. Původně agentivní, resp. kauzativní predikát se mění v inchoativní predikát vyjadřující spontánní změnu stavu implikovaného aktantu (srov. např. Vláda zvýšila daně vs. Daně se zvýšily). Tento jev je poměrně dobře popsán pod různými nálepkami, jako např. dekauzativizace (Grepl/Karlík 1983), antikauzativizace (Haspelmath 1993) nebo aktantová derivace (Plungjan 2003). Pozoruhodné je, že (a) reflexivizace nemá u všech predikátů stejného jazyka stejný dekauzativní účinek (Petr se oholil nevyjadřuje spontánní změnu stavu v Petrovi, ale cílenou aktivitu tohoto participantu) a také nemá nutně (b) ten stejný dekauzativní účinek ve všech jazycích, i když se jedná o ekvivalentní predikáty. Ve svém příspěvku si kladu za cíl vyjasnit sémantickou podstatu dekauzativizující operace a vypátrat pravidelnosti, podle kterých se řídí sémantické dopady reflexivizace v češtině a v němčině.