Komparace venkovských regionů Boskovicka a Hrotovicka z pohledu jejich aktérů – obcí a zemědělských subjektů Galvasová Iva, Holeček Jan, Svobodová Hana Abstrakt Venkovské regiony patří dlouhodobě k velmi zkoumaným územím. Je to dáno zejména jejich rozsahem v rámci republiky i jejich historickým vývojem. Aspekty rozvoje venkovských regionů se zabývá víceletý výzkumný projekt Ministerstva zemědělství ČR QH 82249 „Synergie v přístupu k rozvoji venkova“ jež od začátku roku 2008 řeší společnost pro regionální a ekonomické poradenství – GaREP, spol. s r.o. Brno. V rámci výše zmíněného výzkumného projektu jsou plánovány různé aktivity, které by měly vést k naplnění jeho hlavního cíle tzn. vypracování strukturovaných a účelově uspořádaných souborů opatření a nástrojů, které prokazatelně povedou ke zlepšení podmínek pro kvalitní život na venkově, k rozvinutí možností podnikání v agrárním sektoru při zlepšení dopadu hospodářských činností na krajinu a rozvoj diverzifikovaných činností na venkově. Jednou z prvních aktivit byla realizace dotazníkového šetření. Jako modelová území byla vybrána části území místních akčních skupin v oblasti Boskovicka (Jihomoravský kraj) a Hrotovicka (kraj Vysočina) a jako respondenti představitelé obcí a zemědělských subjektů (právnické osoby a samostatně hospodařící rolníci). Výsledky šetření včetně srovnání těchto dvou území jsou náplní tohoto příspěvku. Klíčová slova: Venkovský region, aktér rozvoje, mikroregion Hrotovicko, MAS Boskovicko Plus Key words: Rural region, participant of development, mikroregion Hrotovicko, LAG Boskovicko Plus 1. Úvod Venkovské regiony jsou specifickým prostředím, které ovlivňuje charakter celé České republiky. Žije zde méně než třetina obyvatel země, jeho význam je však výrazně vyšší. Přestože pro oživení venkovského prostoru je nezbytné zabývat se v souvislostech všemi jeho aspekty jak ze sféry sociální, ekonomické, environmentální i kulturně historické, není tento přístup zcela běžný. Charakteristické rysy venkova se utváří dlouhodobě a vlivem mnoha faktorů a přístup k řešení poznaných problémů by tedy měl být komplexní, respektující širší územní i socioekonomické vztahy, podporující trendy jeho trvalé udržitelnosti (Binek 2007). Vymezení aktérů rozvoje venkova je značně široké – od úrovně národní (především Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství ad.), přes kraje až po úroveň obecní. Z jiného pohledu lze aktéry rozvoje venkova také rozdělit na veřejnou správu (státní správu) podnikatelský (např. zemědělské subjekty, Agrární komora) či neziskový sektor (např. Spolek pro obnovu venkova, Národní síť MAS ČR …). Pro synergický rozvoj venkova je nutná spolupráce všech zúčastněných subjektů. Mechanismem spolupráce můžeme rozumět soubor vztahů, činností a prostředků, jakými jsou naplňovány vazby mezi subjekty spolupráce, ať již probíhají v rámci rutinních (administrativa, provoz) nebo příležitostných procesů spolupráce (např. příprava jednotlivých akcí, projektů, dokumentů apod.), zahrnující i způsoby rozhodování, řízení, eventuálně další procesy (Galvasová 2007). Celkový charakter určité podoby spolupráce je většinou odrazem různorodé mozaiky jednotlivých účastníků spolupráce (tj. aktérů), jejich formálních i neformálních vztahů. Pro její kvalitu je klíčová jejich schopnost hledat společná řešení a společně je realizovat. 2. Metody zpracování Za aktéry rozvoje venkova jsou v tomto příspěvku zvoleny obce a zemědělské subjekty, na něž je nahlíženo z hlediska jejich zapojení do rozvoje území s využitím partnerství a spolupráce. Pro zpracování detailní analýzy byly využity výsledky terénního šetření, které proběhlo v rámci výzkumného projektu pro Ministerstvo zemědělství ČR s označení QH 82249 – Synergie v přístupu k rozvoji venkova, s představiteli 52 obcí z MAS Boskovicko Plus a 14 obcí z mikroregionu Hrotovicko a u 24 právnických osob působících v zemědělské výrobě (PPO) a 68 samostatně hospodařících rolníků (SHR). U obcí byly zjišťovány identifikační údaje obce a jejich názory na různé problematické oblasti, které jsou popsány níže. Před samotným šetřením bylo také stanoveno několik hypotéz. U PPO byl v souvislosti s rozvojem venkova zjišťován rozsah spolupráce zemědělských subjektů s obcí nebo jinými podnikatelskými subjekty a názory respondentů na údržbu krajiny a roli zemědělců v rozvoji venkova. 3. Management obce Otázky managementu obce se věnovaly oficiálnímu uspořádání a indikátorům, kterými lze měřit správní fungování obcí. Jedná se o obsazení správních funkcí v území. V případě starosty obce byl sledován jeho lidský kapitál v procesu managementu obce. Zajímavé výsledky poskytuje srovnání tématického zaměření výborů při srovnání obou území. V případě Boskovicka se významněji prosazují výbory pro občanské záležitosti, kultury, mládeže, sportu, školský apod., které naopak na Hrotovicku významněji chybí. Obě území mají k dispozici výbory pro výstavbu, respektive stavební a pro zemědělství, resp. lesnictví. 4. Rozvoj obce Tento okruh byl šetřen kvalitativními otázkami. V obou případových územích jako rozvoj obce považují místní představitelé především řešení problémů s technickou infrastrukturou (tzv. „tvrdé projekty“). Tyto tendence jsou však nepřímou rozvojovou aktivitou. V prvé řadě se jedná o zajištění kvality života místních obyvatel, snaha o dosažení kvality života ve srovnání s jiným územím. Na druhou stranu bez nutné infrastruktury budou obce činit další možné aktivity pro vnější příchozí (cyklostezky). Dalším významným bodem je zvýšení počtu obyvatel, zlepšení bydlení, případně nová výstavba (a zasíťování) rodinných domů. I zde jsou významná nebezpečí. V území se významně projevuje polarizace, lidé se stěhují do atraktivnějších míst. Přípravu ploch pro podnikání podporuje 17 obcí (32,7 %) Boskovicka a žádná obec na Hrotovicku. Náměty na obecní projekty podává v 48,4 % případů na Boskovicku starosta obce (31 reakcí), na Hrotovicku 76,2 % (16 reakcí). Zastupitelstvo obce se na Boskovicku na této činnosti na Boskovicku podílí v 50,0 % případů (26), na Hrotovicku v 23,8 % případů (5). Dalšími subjekty zapojenými do námětů na obecní projekty byly pouze na Boskovicku samotní občané žijící v obci. Z uvedené charakteristiky vyplývá, že význam starosty pro malé obce je vysoký, na druhé straně vztah k obci a ke zkoumanému okolí je daleko lepší na Boskovicku nežli na Hrotovicku, ačkoliv mají shodné sídelní předpoklady. Na Hrotovicku je vysoký podíl obcí nežádající na žádný projekt, významněji se prosazují granty Vysočiny. V 28,8, % případů (15 obcí) na Boskovicku a 35,9 % případů (tj. 5 obcí) na Hrotovicku obce žádaly prostředky z dotačního titulu, který se objevil v rámci výzev a byl vyhodnocen obcemi jako zajímavý a dotačně dostupný, i když dané téma neodpovídalo prioritám obce. Řada obcí jedná v dotační politice ad hoc! Strategie rozvoje obce, vesnice je sice rozvojovým dokumentem, možná živým, ale reprezentace si jej upravuje podle současné potřeby. 5. Spolupráce Obce nejčastěji a nejintenzivněji spolupracují se spolky jako významnou endogenní aktivitou, která posiluje místní venkovanství, ale jiným způsobem se významněji navenek neprojevuje mimo sportovních a kulturních akcí, které jsou v obcích udržovány. Obce také velmi často spolupracují na organizační bázi s místními podnikateli, případně na úpravě vzhledu obce na travních porostů v okolí komunikací (hlavně zemědělci). Externí firmy zajišťují především svoz odpadu, obchod, dopravu, údržbu zeleně, žádosti o dotace, sociální služby. Obce jsou členy dostupných dobrovolných svazků obcí, které se v území nachází. Hlavním přínosem členství v dobrovolném svazku obcí je získávání dotací pro samotnou obec, v 9 případech na Boskovicku (17,3 %), v 10 případech na Hrotovicku (71,4 %). Odpovědi obcí jsou však velmi diverzifikované – na druhém místě uváděly, že spolupráce ve svazku obcí pro něj žádný význam nemá. Důležitými aspekty jsou výměna zkušeností, větší informovanost obce a možnost většího informování obyvatel v obci, budování cyklostezek, transfer informací, podpora internetizace, možnosti marketingu atd. Otázkou zůstává, zda je členství v dobrovolných svazcích uskutečňováno v jistých souvislostech nebo zda je to jen členství formální. 6. Venkov „Venkov je značně různorodé prostředí. Na jedné straně dochází k dynamickému rozvoji obci v zázemí měst a s dobrou dopravní dostupností (což s sebou nese i určité nové problémy – neřízená výstavba, vztahy původních a nových obyvatel apod.), na druhé straně dochází ke kumulaci problémů odlehlejších obcí. Poloha obce však není nepřekonatelný faktor. Jádro rozvoje je v lidech.“ S tímto tvrzením souhlasí 47 představitelů obcí na Boskovicku (90,4 %), na Hrotovicku je tento podíl nižší (78,6 %). Podle představitelů obcí, kteří uváděli korekce tvrzení, by venkovská obec měla splňovat znaky v uspořádání krajiny (harmonická krajina, zeleň a voda, ekologická stabilita, vesnický ráz …), v kulturní oblasti (folklór, spolky, škola, kostel, kulturní dům, hřiště, tradice …), v ekonomické oblasti (práce pro místní ve vhodné vzdělanostní struktuře, řemesla …), ve společenské sféře (dobří lidé, příjemní a pohostinní, kvalitní život, místní kulturní a společenské vyžití …), jiní si myslí, že konkrétní znaky venkovských oblastí již vymizely. 7. Zemědělské subjekty Podniky právnických osob (PPO) působících v zemědělské výrobě, kromě členství v různých agrárních organizacích, spolupracují také s obcemi. Na Hrotovicku s obcí aktivně spolupracuje 5 z dotazovaných 6 subjektů, na Boskovicku 16 z 18 subjektů. Konkrétně jde o různé brigády pro obec, údržbu travnatých ploch a zimní údržbu silnic, půjčování strojů atd. Na horší úrovni však probíhá spolupráce zemědělců s místní akční skupinou (MAS). Na Hrotovicku mají jisté povědomí o MAS pouze 3 PPO, žádný není členem. Na Boskovicku je povědomí o MAS výrazně vyšší – pouze 7 u dotazovaných subjektů o existenci MAS neví, avšak ze zbylých 11 jsou pouze tři subjekty členy MAS. Důvodem malého zapojení zemědělských subjektů do MAS může mít rozdílné důvody – nedostatek informací o fungování MAS a výhody, které ze členství mohou vyplynout nebo nezájem o informace a obecný nezájem zapojovat se do jakýchkoliv sdružení. Zohledníme-li rostoucí význam mimoprodukčních funkcí zemědělství a zvyšující se pozornost věnované údržbě a ochraně krajiny v rámci současné evropské i české zemědělské politiky, pak se i v oblastech s horšími přírodními podmínkami, jejichž překonávání bylo dříve handicapem, může stát zemědělství výhodou. Zemědělství však má i další rozvojové či lépe řečeno stabilizační funkce – tradiční funkci produkce potravin, dále také udržení pracovních míst na venkově a v neposlední řadě také již zmíněnou údržbu krajiny. 8. Hypotézy a jejich vyhodnocení Před samotným terénním šetřením byly vytvořeny čtyři základní hypotézy, které byly podrobeny následnému posouzení. Po konečném vyhodnocení dotazníků se může prohlásit, že všechny čtyři hypotézy byly beze zbytku potvrzeny. Jejich znění je uvedeno níže a ke každé z nich je připojen krátký komentář. 1) Koncepční přístup k rozvoji je v obcích uplatňován poměrně zřídka. Rozhodování o realizaci projektů a dalších aktivit v obci se odvíjí od dostupných finančních prostředků. Za „koncepční přístup“ se považuje pouze vyhotovení např. Strategie rozvoje vesnice. Koncepční přístup nebyl uplatňován ani v jediné zkoumané obci. Rozhodování o realizaci projektů naráží na nedostatečný místní lidský kapitál, vysokou administrativní zátěž, respektive formalizovaný postup, kde se specifičnost a účelnost ztrácí v, dle obcí, zcela zbytečném a nepřehledném nastavení dotačních titulů a podmínek jejich splnění. Koncepční přístup v rámci mikroregionu již částečně funguje. Ten ale nebyl součástí daného šetření. 2) Pojetí rozvoje obce, tj. vize, cíle, priority, se liší podle sídelní polohy obce, jejích spádových vazeb a charakteru obyvatelstva. Venkov jako jasně definovaný fenomén neexistuje, je otázkou, zda – li existují alespoň různé typy venkovů. Pro venkovské regiony jsou velmi důležitá malá města, respektive i větší – zde však „hrozí“ přeměna venkovských vzorců chování na městské. Dalšími důležitými aspekty je poloha v blízkosti významné komunikace, která může sídlu buď pomoci, zapojí ho, nebo ho „vysaje“. V obou případech se jedná o integraci s rozdílnými dopady na konkrétní místo. Integrace venkovských obyvatel je však nevyhnutelný proces s neznámými důsledky. 3) Variabilita rozvojových nástrojů a jejich úspěšné uplatňování se odvíjí od množství subjektů přímo zapojených do rozvoje obce. Polarizace území v současnosti je divergentní, tj. rozdíly se zvětšují. Z procesu integrace, globalizace, mají zisk v první řadě centra a v druhé řadě integrované oblasti, neboť dopady vnějších impulzů na rozvoj území mohou být velmi významné. 4) Spolupráce se subjekty z nadobecní úrovně je poměrně nahodilá a váže se k nutnosti řešit problémy. V případě, že vůbec nějaká spolupráce je, obce tak řeší problém, se kterým si sami dlouhodobě neví rady. Současné venkovské obce se velice často uzavírají do sebe a domnívají se, že jim k rozvoji vystačí pouhá endogenní aktivita. 9. Závěr Myšlenky pro rozvoj venkovských obcí jsou velmi zajímavé a řada z nich je dobře aplikovatelná a naplnitelná, avšak jejich realizace naráží na spoustu komplikací, od reálných dispozic lidí, území přes administrativní překážky apod. Management obcí je velmi omezený. Daleko lépe se integruje obcím, které mají uvolněného starostu s bohatými zkušenostmi a širokou sociální sítí. Dotační politice je vyčítána vysoká nepřehlednost, respektive roztříštěnost. Jak již bylo uvedeno, finanční rozpočty zkoumaných obcí umožňují pouze formální přežití místní správy. Na jakékoliv projekty je nutné získávat dotace, a to i na projekty, které lze jen velmi obtížně nazývat rozvojovými. Proces musí být formalizován, i pro zajištění transparentnosti a projekty musí být dobře čitelné pro efektivnější správu. Velmi důležitou tezí je, že se považuje za rozvoj investice do infrastrukturních projektů, přičemž, jak uvedli někteří starostové a starostky, mezilidské vztahy v obci se velmi významně zhoršují. Místní společenství tak degraduje v podstatě zevnitř, což znamená deformaci nebo dokonce likvidaci místních společenství a jejich přetváření na místní společnosti, čímž se venkovská komunita velmi přibližuje městskému prostředí. Spolupráce nebude možností úspěchu, ale podmínkou úspěchu. V současnosti je ale spolupráce mezi lokálními subjekty i mezi regionálními subjekty spíše formální a není skutečně naplněna, proto je synergie spíše nutností, nikoliv možností rozvoje. Literatura BINEK, J. a kol. (2007): Venkovský prostor a jeho oživení. Brno : Georgetown. GALVASOVÁ, I. a kol. (2007): Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Brno: Georgetown. Summary Research activities in rural regions have been very common in recent time. This is given mainly by their extension within the Czech Republic and by historical development. Also research project of Ministry of Agriculture of the Czech Republic “Synergy in access to rural areas development”, which has been solved since 2008 by GaREP, Ltd. Brno – company dealing with research and consulting in regional development, is engaged in research of rural regions. One of the first activities was questionnaire survey on territory of local action groups (LAG) Boskovicko and Hrotovicko; as respondents have been chosen majors of municipalities and agricultural subjects. Results of questionnaire survey show several important facts: however, ideas of rural areas development are very interesting and a lot of them well applicable, management of municipalities is very constraint. Also setting of subsidies is not very optimal for small municipalities – financial situation is an important factor of decision making which is consequently kept without clear concept. Mainly investment into infrastructure projects are taken as development; state of local communities is getting worse. That is why cooperation on local level is important and it is clear that synergy of actors of rural development is not only possibility but necessity. PhDr. Iva Galvasová, Mgr. Jan Holeček, Mgr. Hana Svobodová GaREP, spol. s r.o. Nám. 28.října č.3 625 00 Brno garep@garep.cz