Detailed Information on Publication Record
2008
Pakomárcovití (Diptera: Ceratopogonidae) Jizerských hor a Frýdlantska
KNOZ, Jan and Andrea TÓTHOVÁBasic information
Original name
Pakomárcovití (Diptera: Ceratopogonidae) Jizerských hor a Frýdlantska
Name in Czech
Pakomárcovití (Diptera: Ceratopogonidae) Jizerských hor a Frýdlantska
Name (in English)
Ceratopogonidae (Diptera) of the Jizerské hory Mts and Frýdlant region
Authors
KNOZ, Jan (203 Czech Republic) and Andrea TÓTHOVÁ (203 Czech Republic, guarantor)
Edition
Liberec, Sborník Severočeského Muzea – Přírodní Vědy, Liberec, p. 85-90, 15 pp. 28, 2008
Publisher
Severočeské Muzeum
Other information
Language
Czech
Type of outcome
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Field of Study
10600 1.6 Biological sciences
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
RIV identification code
RIV/00216224:14310/08:00034465
Organization unit
Faculty of Science
ISBN
978-80-903595-9-8
Keywords in English
Diptera Ceratopogonidae Jizerské hory Mts Frýdlant region new records distribution faunistics biology
Tags
Reviewed
Změněno: 7/1/2009 13:25, RNDr. Andrea Špalek Tóthová, Ph.D.
V originále
Předložená práce shrnuje výsledky determinace druhů čeledi Ceratopogonidae vybraných ze vzorků hmyzu sbíraných P. Voničkou a J. Preislerem v Jizerských horách a na Frýdlantsku v letech 2003 až 2007. Materiál pochází z 27 lokalit a podle dat sběrů a způsobů odchytů je rozdělen do 91 vzorků. Určeno bylo 78 druhů (Jizerské hory 73, Frýdlantsko 31), jejichž jmenný přehled, počty kusů jednotlivých pohlaví, data sběrů a způsoby odchytu jsou uvedeny ve výše uvedeném seznamu. Z tohoto počtu druhů bylo 75 určeno do úrovně druhu a ve 3 případech byla možná determinace jen do úrovně skupiny druhů (Culicoides (Oeccta) aff. pallidicornis) nebo do úrovně rodu (Alluaudomyia sp. a Atrichopogon sp.). Zpracováno bylo přes 830 jedinců, velice výrazně převažovaly samice (více než 700 jedinců). Z metod odchytu se nejlépe osvědčily Malaiseho pasti a smýkání. Osmnáct ze zjištěných druhů jsou holarktické, rozšířené zejména na severu a v horských oblastech Eurasie a Ameriky. Dva ze zachycených druhů se vyskytují i v Neotropické oblasti (A. oedemerarum, F. glauca). Zbývajících 58 druhů je palearktických s těžištěm rozšíření v Evropě. Některé z nich byly zjištěny také v Asii. Z faunistického hlediska je významný nález devíti druhů nových pro faunu České republiky: Atrichopogon (Lophomyidium) fusculus (Coquillett, 1901); Atrichopogon (Psammopogon) flaveolus Ziláhi-Sebess, 1936; Brachypogon (Isohelea) incompletus (Kiefer, 1925); Dasyhelea (Prokempia) lutea Remm, 1968; Forcipomyia (Forcipomyia) lugubris (Zetterstedt, 1855); Forcipomyia (Forcipomyia) sphagnophila Kieffer, 1925; Neurohelea luteitarsis Waltl, 1837; Palpomyia globulifera Remm, 1971 a Palpomyia spinipes (Panzer, 1806), z nichž dva již byly publikovány (Tóthová & Knoz 2006). Osm dalších druhů je nových pro faunu Čech: Dasyhelea (Dasyhelea) pallidiventris (Goetghebuer, 1831); Dasyhelea (Dasyhelea) septuosa Borkent, 1997; Forcipomyia (Forcipomyia) nigrans Remm, 1962; Forcipomyia (Synthyridomyia) murina (Winertz, 1852); Palpomyia melacheira Remm, 1976; Palpomyia serripes (Meigen, 1818); Stilobezzia gracilis (Haliday, 1833) a Stilobezzia ochracea (Winnertz, 1852). Nález druhu N. luteitarsis je velmi důležitý z hlediska biomonitoringu a ochrany přírody; jde o pátý nález tohoto velmi vzácného druhu v Evropě a jeho výskyt svědčí o zachovalosti zkoumaného území. Další nálezy (dva dosud neznámé druhy, jejichž popis je v přípravě) i výše uvedené prvonálezy toto hodnocení ještě podporují. Na druhé straně řada běžných druhů (Culicoides (Avaritia) obsoletus; Forcipomyia (F.) bipunctata; F. (F.) brevipennis; F. (F.) nigra atd.) byla zaznamenána pouze ojediněle a v poměrně malém počtu jedinců. Nejpočetnějším druhem byl Stilobezzia gracilis (122 jedinců), následován druhem Atrichopogon (Meloehelea) lucorum (105 jedinců). K zajímavým lokalitám z hlediska fauny pakomárců patří Bílý Potok [1], PR Meandry Smědé [12], NPR Rašeliniště Jizerky [21] a Rejdice [23].
In English
The material of biting midges collected during 2004 2007 in the Jizerske hory Mts and Frýdlant region was determined in given study. There were 27 localities divided following the data and the collecting method into 91 samples. From the collected material of biting midges, 78 species were identified (Jizerské hory Mts 73 species, Frýdlant region 31 species). From the zoogeographical view, the Palaearctic species prevaluated (58 spp.) followed by Holarctic species (18 spp.) and Neotropical (2 spp.). The most effective collecting method seems to be the Malaise traps followed by sweeping. There are nine species reported from the territory of the Czech Republic for the first time: Atrichopogon (Lophomyidium) fusculus (Coquillett, 1901), Atrichopogon (Psammopogon) flaveolus Ziláhi-Sebess, 1936, Brachypogon (Isohelea) incompletus (Kiefer, 1925), Dasyhelea (Prokempia) lutea Remm, 1968, Forcipomyia (Forcipomyia) lugubris (Zetterstedt, 1855), Forcipomyia (Forcipomyia) sphagnophila Kieffer, 1925 Neurohelea luteitarsis Waltl, 1837, Palpomyia globulifera Remm, 1971 a Palpomyia spinipes (Panzer, 1806), two of which had been already published elsewhere (Tóthová & Knoz 2006). Eight other species were reported from the historical territory of Bohemia for the first time: Dasyhelea (Dasyhelea) pallidiventris (Goetghebuer, 1831); Dasyhelea (Dasyhelea) septuosa Borkent, 1997; Forcipomyia (Forcipomyia) nigrans Remm, 1962; Forcipomyia (Synthyridomyia) murina (Winertz, 1852); Palpomyia melacheira Remm, 1976; Palpomyia serripes (Meigen, 1818); Stilobezzia gracilis (Haliday, 1833) a Stilobezzia ochracea (Winnertz, 1852). Very interesting and important is the report of N. luteitarsis, what is the fifth report in Europe. The other interesting reports (description of two new species) and facts mentioned above support the uniqueness and importance of the study area. On the other hand, many of the commonly known species (Culicoides (Avaritia) obsoletus; Forcipomyia (F.) bipunctata; F. (F.) brevipennis; F. (F.) nigra etc.) were reported in few specimens. The most abundant species was Stilobezzia gracilis (122 spp.) followed by Atrichopogon (Meloehelea) lucorum (105 spp.). The most important localities in the light of the biting midge fauna are Bílý Potok [1], Meandry Smědé NR [12], Rašeliniště Jizerky NNR [21] and Rejdice [23].
Links
| MSM0021622416, plan (intention) |
|