Infekce tepenných rekonstrukcí

KREJČÍ, Miroslav, Zdeněk GREGOR, Jiří PODLAHA, Zdeněk KŘÍŽ, Bohumil HORKÝ, Zdeněk KONEČNÝ a Martin DVOŘÁK. Infekce tepenných rekonstrukcí. In Cor et Vasa, 2008, roč. 50, č. 11. ČSKVCH, 2008, s. K236, 1 s. ISSN 0010-8650.

Základní údaje

• Originální název: Infekce tepenných rekonstrukcí
• Název česky: Infekce tepenných rekonstrukcí
• Autoři: KREJČÍ, Miroslav, Zdeněk GREGOR, Jiří PODLAHA, Zdeněk KŘÍŽ, Bohumil HORKÝ, Zdeněk KONEČNÝ a Martin DVOŘÁK.
• Vydání: Cor et Vasa, 2008, roč. 50, č. 11, od s. K236, 1 s. 2008.
• Nakladatel: ČSKVCH

Další údaje

• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• ISBN: ISSN 0010-8650
• Klíčová slova anglicky: vascular; infection; compliacation; surgery; prosthesis
• Štítky: compliacation, infection, prosthesis, surgery, vascular

Anotace

Předkládáme soubor pacientů, operovaných v letech 2003-2006 na našem pracovišti pro nově zjištěnou infekci tepenné rekonstrukce. Ve sledovaném období bylo na naší klinice provedeno celkem 746 primárních tepenných rekonstrukcí v oblasti abdominální aorty a tepen dolních končetin. Současně bylo operováno 27 pacientů pro infekci tepenné náhrady (22 mužů a 5 žen). Ve 20 případech šlo o infekci aorto-femorální cévní protézy, u zbylých 7 pacientů o infekci rekonstrukcí pod tříselným vazem. U 4 pacientů byla primární rekonstrukční operace provedena na jiném pracovišti. Prvním projevem infekce tepenné rekonstrukce byla nejčastěji purulentní sekrece v třísle (62,9%). Od poslední cévní operace do projevů infekce uplynulo od několika dnů po více než 15 let. Původce infekce byl zjištěn v 81,5% případů. Nejčastěji jím byl Staphylococcus aureus (49%). V diagnostice jsme využili sonografii, CT, angiografii či CT-Angio, k potvrzení infekce rekonstrukce 2x PET/CT. Léčba byla zahájena nejčastěji drenáží postiženého třísla, s následnou explantací celé infikované rekonstrukce. Časná mortalita v našem souboru 27 pacientů dosáhla 14,8%. U 10 pacientů byl k obnovení perfúze končetiny implantován extra-anatomicky vedený bypass, v 6 případech byla nutná časná amputace ischemické končetiny. Pacienty jsme poté sledovali 12-60 měsíců. Roční mortalita pacientů s infekčními komplikacemi představuje 22,2%, roční procento amputací 19,6%. Primární průchodnost extra-anatomických rekonstrukcí dosahuje po prvním roce 45,5%, sekundární 54,5%. V současnosti žije 20 pacientů (tj. 74,1%). Incidence infekce ve sledovaném období dosahuje 1,22%, což plně odpovídá výsledkům jiných angiochirurgických center.