a 2008

Dlouhodobé zkušenosti s chirurgickými přístupy pro hemodialýzu.

KONEČNÝ, Zdeněk, Zdeněk KŘÍŽ, Robert VLACHOVSKÝ, Tomáš NOVOTNÝ, Jan BUČEK et. al.

Basic information

Original name

Dlouhodobé zkušenosti s chirurgickými přístupy pro hemodialýzu.

Authors

KONEČNÝ, Zdeněk, Zdeněk KŘÍŽ, Robert VLACHOVSKÝ, Tomáš NOVOTNÝ, Jan BUČEK, Martin DVOŘÁK, Miroslav KREJČÍ, Bohuslav VOJTÍŠEK and Zdeněk GREGOR

Edition

III. sjezd České společnosti kardiovaskulární chirurgie. Sborník abstrakt s programem. Brno 2008. 2008

Other information

Type of outcome

Konferenční abstrakt

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organization unit

Faculty of Medicine

Keywords in English

hemodialysis; renal failure; vascular; surgery; access

Tags

Změněno: 6/2/2009 21:15, MUDr. Zdeněk Konečný

Abstract

ORIG CZ

V originále

Cílem chirurga je zajistit takový přístup k cévnímu systému nemocného s chronickým selháním ledvin, aby bylo možné jeho opakovatelné, bezpečné a bezbolestné napojení na umělou ledvinu. Jedná se o založení AV zkratu, který poskytne jednak dostatečnou nabídku krve pro umělou ledvinu a její adekvátní návrat zpět z přístroje do krevního oběhu nemocného. Podkožní AV zkrat by měl být podle možnosti přímý, založený jednoduchou metodou a podle možností co nejperiferněji. V letech 1996–2007 jsme na naší klinice založili celkem 1 602 přístupů pro hemodialýzu. V 62% to byl typ podle Brescia-Cimina, různé typy AV zkratů v kubitální jamce ve 20 %, jiné cévní varianty v 9,5 %, implantace diastatu v 0,5 %, přístup pro peritoneální dialýzu v 8 %. Nejčastěji jsme operovali v lokální anestezii v 83,0 %, jiné blokové anestezie byly využity v 16% a celková anestezie v 1,0 %. Z komplikací u přístupů pro hemodialýzu řešíme trombózy, stenózy a aneurysmatické degradace odvodné žíly, hyperfunkce (steal fenomény) AV zkratů, infekce implantovaných diastatů. Základní principy, kterými se na naší klinice řídíme u pacientů s CHRI jsou: založení AV zkratu indikuje nefrolog, variantu AV zkratu určuje angiochirurg, výkony provádíme pokud možno v lokální anestezii, snažíme se maximálně využit autologního materiálu pacienta, diastat implantujeme po vyčerpání všech možností založení AV zkratů z využití povrchového žilního systému. Při řešení komplikací je důležitá včasná mezioborová spolupráce nefrologa, intervenčního radiologa a angiochirurga. Pro peritoneální dialýzu je nutná spolupráce pacienta a pro zavedení katetru musí být dutina břišní bez větších srůstů či známek zánětu. Velmi důležité je podrobné poučení pacienta o zásadách péče o AV zkrat. Závěrem lze říci, že funkčnost přístupu pro hemodialýzu je závislá na správné indikaci k jeho založení, precisním provedení, šetrném užívání a v neposlední řadě zvýšené péči o přístup samotným pacientem.

In Czech

Cílem chirurga je zajistit takový přístup k cévnímu systému nemocného s chronickým selháním ledvin, aby bylo možné jeho opakovatelné, bezpečné a bezbolestné napojení na umělou ledvinu. Jedná se o založení AV zkratu, který poskytne jednak dostatečnou nabídku krve pro umělou ledvinu a její adekvátní návrat zpět z přístroje do krevního oběhu nemocného. Podkožní AV zkrat by měl být podle možnosti přímý, založený jednoduchou metodou a podle možností co nejperiferněji. V letech 1996–2007 jsme na naší klinice založili celkem 1 602 přístupů pro hemodialýzu. V 62% to byl typ podle Brescia-Cimina, různé typy AV zkratů v kubitální jamce ve 20 %, jiné cévní varianty v 9,5 %, implantace diastatu v 0,5 %, přístup pro peritoneální dialýzu v 8 %. Nejčastěji jsme operovali v lokální anestezii v 83,0 %, jiné blokové anestezie byly využity v 16% a celková anestezie v 1,0 %. Z komplikací u přístupů pro hemodialýzu řešíme trombózy, stenózy a aneurysmatické degradace odvodné žíly, hyperfunkce (steal fenomény) AV zkratů, infekce implantovaných diastatů. Základní principy, kterými se na naší klinice řídíme u pacientů s CHRI jsou: založení AV zkratu indikuje nefrolog, variantu AV zkratu určuje angiochirurg, výkony provádíme pokud možno v lokální anestezii, snažíme se maximálně využit autologního materiálu pacienta, diastat implantujeme po vyčerpání všech možností založení AV zkratů z využití povrchového žilního systému. Při řešení komplikací je důležitá včasná mezioborová spolupráce nefrologa, intervenčního radiologa a angiochirurga. Pro peritoneální dialýzu je nutná spolupráce pacienta a pro zavedení katetru musí být dutina břišní bez větších srůstů či známek zánětu. Velmi důležité je podrobné poučení pacienta o zásadách péče o AV zkrat. Závěrem lze říci, že funkčnost přístupu pro hemodialýzu je závislá na správné indikaci k jeho založení, precisním provedení, šetrném užívání a v neposlední řadě zvýšené péči o přístup samotným pacientem.