V Brně žije asi 500 Bulharů, převážně odborníků-vysokoškoláků, potomků zahradníků a studentů. Oficiálně se k bulharské národnosti již nepřihlašují, ale umí bulharsky a pěstují kontakty mezi sebou i s příbuznými v Bulharsku. Etnická identita ustoupila do soukromí. Česká majorita je považuje za Čechy, jen přátelé a spolupracovníci znají jejich etnický původ. Sezónní migrace zahradníků vrcholily v 30. letech, kdy byla bulharská menšina v Brně největší v Česku. Češi si z kontaktů utvořili obraz skromného, pracovitého, odborně a obchodně zdatného Bulhara. Bulhaři se těšili vážnosti, byli vítáni. Reprezentovali nejemancipovanější složky bulharských širokých vrstev. Byli přínosem pro svůj domov i Evropu, součástí evropských kulturních dějin. Česká majorita již ztratila povědomí o jejich působení, jehož výsledky považuje za samozřejmou součást svého života. Není znám vzdělanostní přínos bulharských absolventů brněnské techniky a lékařské fakulty. Začleňování bulharské minority v Brně probíhalo v časových a generačních posunech od přejímání českých jednotlivostí přes postupující integraci k nedovršené asimilaci, s projevy etnické a kulturní identity. Autorky pracovaly při terénním výzkumu technikou řízeného interview, těžily z archívních pramenů a z dlouholetých osobních znalostí brněnského a bulharského prostředí.