POSPÍŠILOVÁ, Jana a Helena BOČKOVÁ. Bulgarische Gärtnen in Brünn: ein Blick von innen und von au3en. In Vom Wandergesellen zum „Green Card“-Spezialisten. Interkulturelle Aspekte der Arbeitsmigrations im östlichen Mittelauropa. 1. vyd. Münster – New York – München – Berlin: Institut für Volkskunde – Institut für Völkenkunde – Institut für Deutsch als Fremdsprache der Universität München, 2003, s. 83-105. ISBN 3-8309-1232-3. |
Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
|
Základní údaje | |
---|---|
Originální název | Bulgarische Gärtnen in Brünn: ein Blick von innen und von au3en |
Název česky | Bulharští zahradnící v Brně: pohled zevnitř a zvenčí |
Název anglicky | Bulharian Gardeners in Brno |
Autoři | POSPÍŠILOVÁ, Jana (203 Česká republika) a Helena BOČKOVÁ (203 Česká republika, garant). |
Vydání | 1. vyd. Münster – New York – München – Berlin, Vom Wandergesellen zum „Green Card“-Spezialisten. Interkulturelle Aspekte der Arbeitsmigrations im östlichen Mittelauropa, od s. 83-105, 23 s. 2003. |
Nakladatel | Institut für Volkskunde – Institut für Völkenkunde – Institut für Deutsch als Fremdsprache der Universität München |
Další údaje | |
---|---|
Originální jazyk | němčina |
Typ výsledku | Stať ve sborníku |
Obor | Archeologie, antropologie, etnologie |
Stát vydavatele | Německo |
Utajení | není předmětem státního či obchodního tajemství |
Organizační jednotka | Filozofická fakulta |
ISBN | 3-8309-1232-3 |
Klíčová slova anglicky | ethnic minority; gardeners; folk culture; Brno; Bulgarians |
Štítky | Brno, Bulgarians, ethnic minority, folk culture, gardeners |
Příznaky | Mezinárodní význam, Recenzováno |
Změnil | Změnila: PhDr. Helena Bočková, učo 107057. Změněno: 20. 1. 2009 01:01. |
Anotace |
---|
Die bulharische Gärtner bilden eine nahezu vergessene Epizode in der Brünner Geschichte. |
Anotace česky |
---|
Počátek pěstování zeleniny ve velkém pro trh datuje bulharská literatura polovinou 18. století a spojuje i s trnovským krajem na severu dnešního Bulharska. V poslední čtvrtině 19. století přicházeli bulharští zahradníci sezonně do rakousko-uherské monarchie na území dnešního Maďarska a Slovenska. Mohutnější příliv do českých zemí je pak spojen až se vznikem Československé republiky. První místo, kam ve 20. a na počátku 30. let 20. století směřovali, byla Bratislava a Brno, kde v té době bylo na 20 bulharských zahradnictví. Proslulost bulharských zahradníků je v největším moravském městě Brně dnes už skoro zapomenutá. Přesto jsou v kolektivní paměti starších Brňanů dodnes přítomní. Současný terénní výzkum přináší poznatky o míře a způsobu akulturace a asimilace bulharských zahradníků. Bulharští zahradníci si získali v české společnosti velmi dobré renomé svou pracovitostí, bezkonfliktností, vysokou kvalitou a přijatelnými cenami nabízeného zboží. Z memoárů je patrné, že bulharské zahradníky nevedly k usídlování v Brně a jinde v Československu jen ekonomické důvody, ale i příznivé přijetí českou společností. Tento pozitivní stereotyp přetrvává u starší generace dodnes. Bulhaři sami se začlenili do české společnosti v Brně natolik, že ta dnes často ani nezná jejich etnickou identitu. Tuto jejich dnešní situaci lze označit jako nedovršenou asimilaci. Bulhaři přijali některé české zvyky a obyčeje i do svého rodinného soukromí, současně si však udržují etnické a zčásti i kulturní povědomí o svém původu, znalost rodného jazyka svých předků a společnou organizační bázi usnadňující vzájemná setkání. |
Anotace anglicky |
---|
In the period between the two world wars, the Bulgarian community in Brno was the largest Bulgarian minority in the Czech lands. |