D 2003

Bulgarische Gärtnen in Brünn: ein Blick von innen und von au3en

POSPÍŠILOVÁ, Jana and Helena BOČKOVÁ

Basic information

Original name

Bulgarische Gärtnen in Brünn: ein Blick von innen und von au3en

Name in Czech

Bulharští zahradnící v Brně: pohled zevnitř a zvenčí

Name (in English)

Bulharian Gardeners in Brno

Authors

POSPÍŠILOVÁ, Jana (203 Czech Republic) and Helena BOČKOVÁ (203 Czech Republic, guarantor)

Edition

1. vyd. Münster – New York – München – Berlin, Vom Wandergesellen zum „Green Card“-Spezialisten. Interkulturelle Aspekte der Arbeitsmigrations im östlichen Mittelauropa, p. 83-105, 23 pp. 2003

Publisher

Institut für Volkskunde – Institut für Völkenkunde – Institut für Deutsch als Fremdsprache der Universität München

Other information

Language

German

Type of outcome

Stať ve sborníku

Field of Study

Archaeology, anthropology, ethnology

Country of publisher

Germany

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organization unit

Faculty of Arts

ISBN

3-8309-1232-3

Keywords in English

ethnic minority; gardeners; folk culture; Brno; Bulgarians

Tags

Tags

International impact, Reviewed
Změněno: 20/1/2009 01:01, PhDr. Helena Bočková

Abstract

ORIG CZ EN

V originále

Die bulharische Gärtner bilden eine nahezu vergessene Epizode in der Brünner Geschichte.

In Czech

Počátek pěstování zeleniny ve velkém pro trh datuje bulharská literatura polovinou 18. století a spojuje i s trnovským krajem na severu dnešního Bulharska. V poslední čtvrtině 19. století přicházeli bulharští zahradníci sezonně do rakousko-uherské monarchie na území dnešního Maďarska a Slovenska. Mohutnější příliv do českých zemí je pak spojen až se vznikem Československé republiky. První místo, kam ve 20. a na počátku 30. let 20. století směřovali, byla Bratislava a Brno, kde v té době bylo na 20 bulharských zahradnictví. Proslulost bulharských zahradníků je v největším moravském městě Brně dnes už skoro zapomenutá. Přesto jsou v kolektivní paměti starších Brňanů dodnes přítomní. Současný terénní výzkum přináší poznatky o míře a způsobu akulturace a asimilace bulharských zahradníků. Bulharští zahradníci si získali v české společnosti velmi dobré renomé svou pracovitostí, bezkonfliktností, vysokou kvalitou a přijatelnými cenami nabízeného zboží. Z memoárů je patrné, že bulharské zahradníky nevedly k usídlování v Brně a jinde v Československu jen ekonomické důvody, ale i příznivé přijetí českou společností. Tento pozitivní stereotyp přetrvává u starší generace dodnes. Bulhaři sami se začlenili do české společnosti v Brně natolik, že ta dnes často ani nezná jejich etnickou identitu. Tuto jejich dnešní situaci lze označit jako nedovršenou asimilaci. Bulhaři přijali některé české zvyky a obyčeje i do svého rodinného soukromí, současně si však udržují etnické a zčásti i kulturní povědomí o svém původu, znalost rodného jazyka svých předků a společnou organizační bázi usnadňující vzájemná setkání.