D 2008

Rizikové faktory krvácení po tonzilektomii

SALZMAN, Richard and Tetyana KULINICH

Basic information

Original name

Rizikové faktory krvácení po tonzilektomii

Name in Czech

Rizikové faktory krvácení po tonzilektomii

Name (in English)

Risk factors of bleeding after tonsillectomy

Authors

SALZMAN, Richard and Tetyana KULINICH

Edition

1. vyd. Brno, Sborník abstrakt 12. Kongresu mladých otorinolaryngologů, p. 21-60, 2008

Publisher

GAD Studio

Other information

Type of outcome

Stať ve sborníku

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

Organization unit

Faculty of Medicine

ISBN

978-80-254-2028-7

Keywords in English

haemorrhage; tonsillectomy; risk factors

Tags

Tags

International impact
Změněno: 15/2/2009 18:00, doc. MUDr. Richard Salzman, Ph.D.

Abstract

ORIG CZ EN

V originále

ÚVOD: Krvácení po tonsilektomii (TE) je nejčastější komplikací tohoto zákroku. Předkládáme retrospektivní studii na souboru pacientů, kteří podstoupily TE na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN u sv. Anny v Brně v roce 2007. Cílem této studie bylo stanovení rizikových faktorů pro krvácení v pooperačním období. Zákrok provádíme klasickou extrakapsularní technikou v celkové anestesii při orotrachealní intubací. SOUBOR A METODY: Do retrospektivní studie jsme zařadili 143 pacientů (70 mužů, 73 žen, průměrný věk 17-59, průměr 30,9, medián 28,0). Indikace byly chronická tonsilitis, ASLO alta, peritonsilární absces a výskyt metatonsilárních komplikací (artralgie, nefropatie, kardiopatie nebo kožní projevy) v anamnéze. Exclusion kriteriem byla základní onkologická diagnóza a porucha srážlivosti. Ve studii jsme sledovali tyto parametry: věk pacienta, pohlaví, peritonsilární absces v anamnéze, zkušenosti operatéra, délku operace, vliv ročního období, vliv současně prováděné adenotomie. Získaná data jsme statisticky zpracovali Mann-Whitneyovým, Fisherovým a chi2 testem. Hladinu významnosti jsme stanovili na p=0,05. VÝSLEDKY: Celkem jsme v našem souboru pozorovali 34 krvácení (23,8%), z toho jsme v 8 případech (5,6%) nevystačili s konzervativní terapií a museli přistoupit k chirurgické revizi. Časné krvácení (do 24 hodin od zákroku) bylo u 5 pacientů (3,5%). Výskyt pozdního krvácení měl 2 vrcholy a to kolem 6. a 12. dne. Ve skupině mužů se projevilo krvácení u 18 pacientů (20,4%), ve skupině žen u 16 pacientů (18,0%) (p=0,06). Frekvence krvácení nezávisela na věku. Nejčastější indikací bylo ASLO alta u 54 pacientů, peritonsilární absces v anamnéze u 41 a metatonsillární komplikace bez elevace ASLO v 33 případech. Dalších 15 pacientů bylo operováno z jiné indikace, nejčastěji recidivující angíny dle Pittsburgského protokolu. Rozdíl v incidenci pooperačního krvácení se neprojevil při srovnání pacientů s normální a elevovanou hladinou ASLO, u pacientů s (7 z 34 pac., tj. 17,1%) a bez (20 z 82 pacientů, tj. 19,6%) peritonsilárního abscesu v anamnéze. V našem souboru byli zastoupeni pacienti, u kterých byla provedena jen TE, a pacienti, kde jsme současně indikovali adenotomii (AT). Při provedení současné AT krvácelo 16 z celkových 72, tj. 22,2%, naopak ve skupině bez AT krvácelo 11 ze 71 pacientů., tj. 15,5%. Pooperační krvácení se objevilo jen u 3 pacientů z 25 (12%), kde operace trvala méně než 30 minut, 14 z 83 pacientů (16,9%) krvácelo po 30 až 60 minutové operaci a pacienti, kteří podstoupili zákrok delší než 60 minut krváceli v 28,8% (19 z 35 pacientů). Je patrná tendence k nárůstu výskytu pooperačního krvácení při prodlužující se délce výkonu, tento rozdíl nebyl statisticky významný. Operatéry dle zkušenosti jsme rozdělili do 3 skupin- do 3 let praxe, 3 až 6 let, nad 6 let. Krvácelo 9 z 25 pacientů (36%) operovaných nejmladšími lékaři, dále krvácelo 11 z 51 pacientů (21,6%) operovaných středně zkušenými operatéry a u nejzkušenější skupiny se krvácení objevilo u 7 z 67 pacientů (10,4%). Zde jsme prokázali statisticky významný rozdíl (p=0,02). ZÁVĚR: Pooperační krvácení po TE je relativně častou a někdy závažnou komplikací. Zjistili jsme, že jediným významným faktorem ovlivňující četnost této komplikace je zkušenost operatéra. U délky zákroku jsme vysledovali tendenci k rozdílné incidenci. Paradoxně nižší výskyt krvácení u pacientů po incizi peritonsilárního abscesu naznačuje, že očekávaný vyšší výskyt pooperačního krvácení je možné snížit přidělováním takto komplikovanějších případů zkušenějším operatérům.

In Czech

ÚVOD: Krvácení po tonsilektomii (TE) je nejčastější komplikací tohoto zákroku. Předkládáme retrospektivní studii na souboru pacientů, kteří podstoupily TE na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN u sv. Anny v Brně v roce 2007. Cílem této studie bylo stanovení rizikových faktorů pro krvácení v pooperačním období. Zákrok provádíme klasickou extrakapsularní technikou v celkové anestesii při orotrachealní intubací. SOUBOR A METODY: Do retrospektivní studie jsme zařadili 143 pacientů (70 mužů, 73 žen, průměrný věk 17-59, průměr 30,9, medián 28,0). Indikace byly chronická tonsilitis, ASLO alta, peritonsilární absces a výskyt metatonsilárních komplikací (artralgie, nefropatie, kardiopatie nebo kožní projevy) v anamnéze. Exclusion kriteriem byla základní onkologická diagnóza a porucha srážlivosti. Ve studii jsme sledovali tyto parametry: věk pacienta, pohlaví, peritonsilární absces v anamnéze, zkušenosti operatéra, délku operace, vliv ročního období, vliv současně prováděné adenotomie. Získaná data jsme statisticky zpracovali Mann-Whitneyovým, Fisherovým a chi2 testem. Hladinu významnosti jsme stanovili na p=0,05. VÝSLEDKY: Celkem jsme v našem souboru pozorovali 34 krvácení (23,8%), z toho jsme v 8 případech (5,6%) nevystačili s konzervativní terapií a museli přistoupit k chirurgické revizi. Časné krvácení (do 24 hodin od zákroku) bylo u 5 pacientů (3,5%). Výskyt pozdního krvácení měl 2 vrcholy a to kolem 6. a 12. dne. Ve skupině mužů se projevilo krvácení u 18 pacientů (20,4%), ve skupině žen u 16 pacientů (18,0%) (p=0,06). Frekvence krvácení nezávisela na věku. Nejčastější indikací bylo ASLO alta u 54 pacientů, peritonsilární absces v anamnéze u 41 a metatonsillární komplikace bez elevace ASLO v 33 případech. Dalších 15 pacientů bylo operováno z jiné indikace, nejčastěji recidivující angíny dle Pittsburgského protokolu. Rozdíl v incidenci pooperačního krvácení se neprojevil při srovnání pacientů s normální a elevovanou hladinou ASLO, u pacientů s (7 z 34 pac., tj. 17,1%) a bez (20 z 82 pacientů, tj. 19,6%) peritonsilárního abscesu v anamnéze. V našem souboru byli zastoupeni pacienti, u kterých byla provedena jen TE, a pacienti, kde jsme současně indikovali adenotomii (AT). Při provedení současné AT krvácelo 16 z celkových 72, tj. 22,2%, naopak ve skupině bez AT krvácelo 11 ze 71 pacientů., tj. 15,5%. Pooperační krvácení se objevilo jen u 3 pacientů z 25 (12%), kde operace trvala méně než 30 minut, 14 z 83 pacientů (16,9%) krvácelo po 30 až 60 minutové operaci a pacienti, kteří podstoupili zákrok delší než 60 minut krváceli v 28,8% (19 z 35 pacientů). Je patrná tendence k nárůstu výskytu pooperačního krvácení při prodlužující se délce výkonu, tento rozdíl nebyl statisticky významný. Operatéry dle zkušenosti jsme rozdělili do 3 skupin- do 3 let praxe, 3 až 6 let, nad 6 let. Krvácelo 9 z 25 pacientů (36%) operovaných nejmladšími lékaři, dále krvácelo 11 z 51 pacientů (21,6%) operovaných středně zkušenými operatéry a u nejzkušenější skupiny se krvácení objevilo u 7 z 67 pacientů (10,4%). Zde jsme prokázali statisticky významný rozdíl (p=0,02). ZÁVĚR: Pooperační krvácení po TE je relativně častou a někdy závažnou komplikací. Zjistili jsme, že jediným významným faktorem ovlivňující četnost této komplikace je zkušenost operatéra. U délky zákroku jsme vysledovali tendenci k rozdílné incidenci. Paradoxně nižší výskyt krvácení u pacientů po incizi peritonsilárního abscesu naznačuje, že očekávaný vyšší výskyt pooperačního krvácení je možné snížit přidělováním takto komplikovanějších případů zkušenějším operatérům.