Detailed Information on Publication Record
2009
Vybrané metody studia imunitního systému hmyzu
HYRŠL, Pavel, Pavel DOBEŠ and Ondřej VAŠÍČEKBasic information
Original name
Vybrané metody studia imunitního systému hmyzu
Name in Czech
Vybrané metody studia imunitního systému hmyzu
Name (in English)
Selected methods in insect immunology
Authors
Edition
Sborník abstraktů Zoologické dny Brno 2009, 2009
Other information
Language
Czech
Type of outcome
Konferenční abstrakt
Field of Study
30102 Immunology
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organization unit
Faculty of Science
ISBN
978-80-87189-03-0
Keywords in English
insect immunity; Galleria mellonella; Bombyx mori
Tags
International impact
Změněno: 30/1/2016 23:10, Mgr. Pavel Dobeš, Ph.D.
V originále
Imunitní systém hmyzu je v mnoha směrech originální a odlišný od imunitního systému savců, můžeme ho rozdělit na složku buněčnou a humorální. Buněčná složka je tvořena hemocyty, které se podílejí na fagocytóze, nodulaci a enkapsulaci. Humorální část zastupují fenoloxidázová a koagulační kaskáda, aglutininy, lysozym a další antibakteriální peptidy. Na našem pracovišti měříme řadu parametrů buněčné i humorální složky imunitního systému, používáme k tomu zejména zavíječe voskového (Galleria mellonella) a sezónně bource morušového (Bombyx mori). Mikroskopicky hodnotíme buněčné reakce (fagocytóza, nodulace a enkapsulace) a produkci reaktivních kyslíkových radikálů (RKM) hemocyty detekujeme fluorescenčně nebo luminometricky. Aktivitu enzymu fenoloxidázy (PO), která je hlavní součástí PO kaskády, lze stanovit kolorimetricky po přidání substrátu 3,4-dihydroxyfenylalaninu (DOPA), který je PO přeměňován na barevné produkty, tvorba melaninu. Ke stanovení antibakteriální aktivity se používá luminiscenční metoda založená na principu bioluminiscence. Využívá rekombinantní bakteriální kmen Escherichia coli, při čemž intenzita produkovaného světla odpovídá viabilitě bakterií. Z grafu znázorňujícího závislost luminiscence na čase je odečtena doba potřebná pro usmrcení 50% bakterií. Tato hodnota je použita jako parametr pro srovnání aktivity jednotlivých vzorků hemolymfy o stejné koncentraci. Množství lysozymu lze stanovit in vitro radiální difúzí v agaróze. Na agarové plotny obsahující Micrococcus luteus se nanesou vzorky hemolymfy nebo kalibrační roztok lysozymu. Průměry vzniklých projasněných difúzních zón se přepočítají podle kalibrační křivky na mg/ml vzorku. Složení proteinového spektra hemolymfy studujeme metodikou SDS-PAGGE (polyakrylamidová gradientová gelová elektroforéza v prostředí dodecylsulfátu sodného) s následným barvením stříbrem. Tato práce byla podpořena grantem GAČR 206/09/P470.
In English
Imunitní systém hmyzu je v mnoha směrech originální a odlišný od imunitního systému savců, můžeme ho rozdělit na složku buněčnou a humorální. Buněčná složka je tvořena hemocyty, které se podílejí na fagocytóze, nodulaci a enkapsulaci. Humorální část zastupují fenoloxidázová a koagulační kaskáda, aglutininy, lysozym a další antibakteriální peptidy. Na našem pracovišti měříme řadu parametrů buněčné i humorální složky imunitního systému, používáme k tomu zejména zavíječe voskového (Galleria mellonella) a sezónně bource morušového (Bombyx mori). Mikroskopicky hodnotíme buněčné reakce (fagocytóza, nodulace a enkapsulace) a produkci reaktivních kyslíkových radikálů (RKM) hemocyty detekujeme fluorescenčně nebo luminometricky. Aktivitu enzymu fenoloxidázy (PO), která je hlavní součástí PO kaskády, lze stanovit kolorimetricky po přidání substrátu 3,4-dihydroxyfenylalaninu (DOPA), který je PO přeměňován na barevné produkty, tvorba melaninu. Ke stanovení antibakteriální aktivity se používá luminiscenční metoda založená na principu bioluminiscence. Využívá rekombinantní bakteriální kmen Escherichia coli, při čemž intenzita produkovaného světla odpovídá viabilitě bakterií. Z grafu znázorňujícího závislost luminiscence na čase je odečtena doba potřebná pro usmrcení 50% bakterií. Tato hodnota je použita jako parametr pro srovnání aktivity jednotlivých vzorků hemolymfy o stejné koncentraci. Množství lysozymu lze stanovit in vitro radiální difúzí v agaróze. Na agarové plotny obsahující Micrococcus luteus se nanesou vzorky hemolymfy nebo kalibrační roztok lysozymu. Průměry vzniklých projasněných difúzních zón se přepočítají podle kalibrační křivky na mg/ml vzorku. Složení proteinového spektra hemolymfy studujeme metodikou SDS-PAGGE (polyakrylamidová gradientová gelová elektroforéza v prostředí dodecylsulfátu sodného) s následným barvením stříbrem. Tato práce byla podpořena grantem GAČR 206/09/P470.
Links
| GP206/09/P470, research and development project |
|