V originále
Zájem o tělo jako psychologický fenomén narůstá. Vnímání vlastního těla a spokojenost s ním jsou, jak vyplývá z řady výzkumných zjištění, významným faktorem sebepojetí a sebehodnocení. Diskrepance mezi reálným a ideálním tělem může vést např. k patologickým stravovacím návykům nebo excesivnímu cvičení, taktéž byla prokázána souvislost s depresí. První část předkládané studie shrnuje dosavadní výzkumné poznatky v oblasti faktorů individuálních, sociokulturních a faktorů souvisejících s rodinnými vztahy, které se podílejí na vzniku nespokojenosti s tělem. Především jsou diskutovány výsledky výzkumů zaměřených na psychologické a osobnostní faktory, roli genderu, přijetí genderové role, vliv vrstevníků a médií a vliv rodiny, který významně ovlivňuje vznik a výskyt nespokojenosti s tělem u adolescentů. Druhá část studie je zaměřena na souvislost mezi nespokojeností s tělem a výskytem depresivní symptomatologie v adolescenci. Je zmíněna teorie zesílení genderové socializace, Hankinovy konceptuální modely zahrnující stresory jako příčinu rozdílů v depresivitě mezi adolescentními dívkami a chlapci - mediační model (mediational-stress exposure model) a moderační model reakce na zátěžové situace (moderational-stress reactivity model), koncepci Nolen-Hoeksema a Girguse a význam citového pouta mezi rodiči a dětmi jako významného "nárazníku" umožňujícího pozitivní percepci a hodnocení vlastního těla.
Anglicky
An interest of body as a psychological phenomenon is growing. Body perception and body satisfaction is one of important factors of self-conception and self-esteem. A discrepancy between the real and ideal body can cause pathological eating patterns, excessive exercises or even depression. The first part of the study summarizes some of the existing knowledge regarding individual, socio-cultural, and family related factors contributing on body image dissatisfaction. Especially, the results dealing with psychological factors, personality factors, the role of gender, gender role identification, the influence of peers, media, and family are discussed. The second part of the study focuses on the relationship between body image dissatisfaction and prevalence of depressive symptoms in adolescence. Gender intensification theory, Hankin's conceptual models involving stressors as an explanation for the sex difference in depression: the mediational-stress exposure model and moderational-stress reactivity model, the conception of Nolen-Hoeksama and Girgus, and the magnitude of the emotional bond between parents and kids as an important buffer enabling the positive perception of body are mentioned.