Jaké zdroje informací používáme při usuzování o příčinách vlastního chování

NEUSAR, Aleš. Jaké zdroje informací používáme při usuzování o příčinách vlastního chování (Sources of information we use when reasoning about the causes of our behaviour). E-psychologie. 2009, 3. ročník, No 2, p. 22-39, 17 pp. ISSN 1802-8853.

Basic information

• Original name: Jaké zdroje informací používáme při usuzování o příčinách vlastního chování
• Name in Czech: Jaké zdroje informací používáme při usuzování o příčinách vlastního chování
• Name (in English): Sources of information we use when reasoning about the causes of our behaviour
• Authors: NEUSAR, Aleš (203 Czech Republic, guarantor).
• Edition: E-psychologie, 2009, 1802-8853.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 50100 5.1 Psychology and cognitive sciences
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• RIV identification code: RIV/00216224:14230/09:00035766
• Organization unit: Faculty of Social Studies
• Keywords (in Czech): příčina chování; usuzování o příčinách; vědomí; kontrolované a automatické chování; svobodná vůle
• Keywords in English: cause of behaviou; causal reasoning; consciousness; controlled and automatic behaviour; free will
• Tags: causal reasoning, cause of behaviou, consciousness, controlled and automatic behaviour, free will
• Tags: Reviewed

Abstract

O příčinách svého chování v běžném životě zpravidla nepřemýšlíme, pokud k tomu nemáme závažný důvod. Zájem o příčiny může vzbudit výzkumníkův (terapeutův) dotaz či situace, kdy je motiv našeho jednání rozhodující například proto, abychom mohli mít pocit úspěchu nebo naše chování hodnotit jako morální. Námi atribuované příčiny vlastního jednání se nemusí nutně shodovat s příčinami skutečnými. Nikdy neznáme všechny vlivy působící na naše chování a proces usuzování o jeho příčinách je vždy interpretačním procesem ovlivněným nejen dostupnými informacemi, ale i typem položené otázky, naším vzděláním, obrannými mechanismy, způsobem uvažování atd. O příčinách svého jednání často usuzujeme až zpětně a naše usuzování mohou ovlivnit nedostatky naší paměti i způsob výběru vzpomínek, kterými se budeme zabývat. Usuzování o příčinách není obvykle zdlouhavým racionálním procesem, ve kterém zvažujeme všechny dostupné informace. Typicky využíváme rychlejších a efektivnějších heuristik, což bývá vzhledem k časovému i kapacitnímu omezení vědomého zpracování vhodnější. Některé informace o příčinách jednání jsou přístupné pouze nám (prostřednictvím introspekce), jiné mají i ostatní lidé (např. sdílené kauzální teorie v naší společnosti). Obecně máme sklon přeceňovat právě introspektivní informace, kvůli jejich autentičnosti. I když neznáme klíčový vliv na naše chování,nemusí nám to bránit ve schopnosti o příčinách svého chování vypovídat, ani v přesvědčení, že tyto příčiny známe. Zdá se, že pro naše usuzování není podstatné, zda jsme si daný podnět uvědomili či nikoliv, ale to, zda věříme, že tento podnět na nás může působit.

Abstract (in English)

We do not commonly think about the causes of our behaviour in everyday life except when we have a relevant reason. Our interest in causes of our behaviour may be raised by researcher's (or a therapist's) question or by the situation when the motive of our action is critical, for example, for feelings of achievement or for evaluating our behaviour as moral. Attributed causes of our behaviour may not be the same as its real causes. We never know all the influences upon our behaviour. The process of reasoning about causes is an interpretative one and is affected not only by accessible information but also by the type of question asked, our education, defence mechanisms, our way of reasoning, etc. We often reason about these causes retrospectively and our reasoning is thus affected by memory deficiencies and by the way we choose which memories to deal with. Reasoning about causes is usually not a time-consuming rational process, when we consider all available information. We typically employ quicker and more effective heuristics, which is optimal because of the lack of time and cognitive processing resources available. Some information about the causes of our action is accessible to us only through introspection. Other information is possessed by other people, e.g. shared causal theories. We tend to overestimate introspective information because of its authenticity. Even though we may not know the crucial influences on our behaviour, this may not prevent us from being able to report on the causes and from being convinced that we know the actual causes. So it seems that it is not fundamental whether we become aware of the causal stimulus or not, but whether we believe that this stimulus influenced us.

Links

• MSM0021622406, plan (intention): Name: Psychologické a sociální charakteristiky dětí, mládeže a rodiny, vývoj osobnosti v době proměn moderní společnosti

Investor: Ministry of Education, Youth and Sports of the CR, Psychological and social characteristics of children, youth and families, development of the personality in the time of changes of modern society