Detailed Information on Publication Record

BARÁKOVÁ, Blanka. Spravedlnost, rovnost a morálky v právu (Fairness, equality and morality in Law). In Dny práva - 2008 - Days of Law. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008, p. 148-149. ISBN 978-80-210-4733-4.

Other formats: BibTeX LaTeX RIS

Basic information
Original name	Spravedlnost, rovnost a morálky v právu
Name (in English)	Fairness, equality and morality in Law
Authors	BARÁKOVÁ, Blanka (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
Edition	1. vydání. Brno, Dny práva - 2008 - Days of Law, p. 148-149, 2 pp. 2008.
Publisher	Masarykova univerzita

Other information
Original language	Czech
Type of outcome	Proceedings paper
Field of Study	50500 5.5 Law
Country of publisher	Czech Republic
Confidentiality degree	is not subject to a state or trade secret
RIV identification code	RIV/00216224:14220/08:00042623
Organization unit	Faculty of Law
ISBN	978-80-210-4733-4
Keywords (in Czech)	Morálka; spravedlnost; rovnost
Keywords in English	Fairness; equality; morality; rule of law; legal system
Tags	Equality, Fairness, legal system, morality, Rule of Law
Tags	Reviewed
Changed by	Changed by: Mgr. Marie Zejdová, učo 2159. Changed: 4/5/2011 15:24.

Abstract
Pokoušet se definovat pojem spravedlnost vyčerpávajícím způsobem, tak, aby nevyvolával žádné další pochybnosti o úplnosti a komplexnosti takového vyjádření, na tomto místě zřejmě nemá větší význam, neboť celá řada významných právních teoretiků a filozofů se o takovou definici v historii pokoušela. Uchopitelnost tohoto pojmu je nesmírně obtížná. Přesto platné právo s pojmem spravedlnosti počítá, ač jej neumí s konečnou platností definovat, je to kritérium, kterým hodnotu a kvalitu právních norem stále poměřujeme, i když k dokonalosti chybí stále mnoho. Nejinak tomu je i dnes. Právo dnešní doby je poznamenáno mnohými nešvary, košatý právní řád který se začasto snaží o detailní úpravy všech možných i nemožných situací téměř neumožňuje jeho komplexní poznání, avšak, což je horší, jednotlivé právní normy často postrádají logiku spojení do organického celku - jsou rozporuplné a výsledkem může být naprostá nejistota jak soudce, tak adresáta práva, a jejich následný pocit, že spravedlnosti opět nebylo učiněno zadost. Nakolik naplňujeme, realizací současného právního řádu, společenskou potřebu spravedlnosti ?

Abstract

Pokoušet se definovat pojem spravedlnost vyčerpávajícím způsobem, tak, aby nevyvolával žádné další pochybnosti o úplnosti a komplexnosti takového vyjádření, na tomto místě zřejmě nemá větší význam, neboť celá řada významných právních teoretiků a filozofů se o takovou definici v historii pokoušela. Uchopitelnost tohoto pojmu je nesmírně obtížná. Přesto platné právo s pojmem spravedlnosti počítá, ač jej neumí s konečnou platností definovat, je to kritérium, kterým hodnotu a kvalitu právních norem stále poměřujeme, i když k dokonalosti chybí stále mnoho. Nejinak tomu je i dnes. Právo dnešní doby je poznamenáno mnohými nešvary, košatý právní řád který se začasto snaží o detailní úpravy všech možných i nemožných situací téměř neumožňuje jeho komplexní poznání, avšak, což je horší, jednotlivé právní normy často postrádají logiku spojení do organického celku - jsou rozporuplné a výsledkem může být naprostá nejistota jak soudce, tak adresáta práva, a jejich následný pocit, že spravedlnosti opět nebylo učiněno zadost. Nakolik naplňujeme, realizací současného právního řádu, společenskou potřebu spravedlnosti ?

Abstract (in English)
There is no possibility to define fairness without giving rise to other doubts about integrity and complexity of this statement because a great number of significant jurists and philosophers had already tried to define it in the past. Discriminability of this term is consumedly complicated. Despite of this the laws use the term fairness without defining it, it is a standard how we are measuring value and quality of legal rule, but there is still a lot to excellence. Nowadays there is no difference. The law of these times is stigmatized by many abuses, spreading legal order which is often trying to regulate all possible and impossible situations but it is impossible to recognize it in detail however the worst is that the particular legal rules are without a logical connection with an organic complex- they are inconsistent and they can lead to uncertainty of the judge, of the law recipient and their feeling that it was unjust. So how we are satisfying the need of fairness by realizing the actual law order?

Abstract (in English)

There is no possibility to define fairness without giving rise to other doubts about integrity and complexity of this statement because a great number of significant jurists and philosophers had already tried to define it in the past. Discriminability of this term is consumedly complicated. Despite of this the laws use the term fairness without defining it, it is a standard how we are measuring value and quality of legal rule, but there is still a lot to excellence. Nowadays there is no difference. The law of these times is stigmatized by many abuses, spreading legal order which is often trying to regulate all possible and impossible situations but it is impossible to recognize it in detail however the worst is that the particular legal rules are without a logical connection with an organic complex- they are inconsistent and they can lead to uncertainty of the judge, of the law recipient and their feeling that it was unjust. So how we are satisfying the need of fairness by realizing the actual law order?