Cílem práce bylo porovnání chemické a elektrochemické redukce G a jeho derivátů. Výsledky byly prezentovány na příkladu G a 8-azaG. Za elektrochemickou redukci u obou sledovaných purinů je zodpovědný redukční proces protonů za vývoje vodíku. V obou případech elektrochemická redukce za vzniku 7,8-dihydrogenderivátu není doprovázena destrukcí skeletu purinové báze a k jeho oxidaci může dojít i vlivem vzdušného kyslíku. Abychom zabránili vlivu kyslíku na tuto zpětnou oxidaci při experimentu chemické redukce NaBH4, navrhli jsme přidat do redukční směsi siřičitan. Bylo zjištěno, že absorpční pás okolo 315 nm, v minulosti označován jako absorpční maximum redukčního produktu, byl: (a) ovlivněn přítomností siřičitanu a fosfátového pufru, (b) závislý na poměru složek roztoku a (c) časově omezený i při nízké teplotě.