Detailed Information on Publication Record

HLOUŠEK, Miroslav. Extensive margin in international trade: empirical analysis for Visegrad countries. In Mathematical Methods in Economics 2009. 1st ed. Praha: Czech University of Life Sciences Prague. p. 125-130. ISBN 978-80-213-1963-9. 2009.

Other formats: BibTeX LaTeX RIS

Basic information
Original name	Extensive margin in international trade: empirical analysis for Visegrad countries
Name in Czech	Extenzivní marže v mezinárodním obchodě: empirická analýza Viseagradských zemí
Authors	HLOUŠEK, Miroslav (203 Czech Republic, guarantor).
Edition	1. vyd. Praha, Mathematical Methods in Economics 2009, p. 125-130, 6 pp. 2009.
Publisher	Czech University of Life Sciences Prague

Other information
Original language	English
Type of outcome	Proceedings paper
Field of Study	50200 5.2 Economics and Business
Country of publisher	Czech Republic
Confidentiality degree	is not subject to a state or trade secret
WWW	URL
RIV identification code	RIV/00216224:14560/09:00036604
Organization unit	Faculty of Economics and Administration
ISBN	978-80-213-1963-9
UT WoS	000275146900022
Keywords in English	international trade;trade barriers; liberalization; export growth; intensive and extensive margin; Visegrad countries
Tags	International impact, Reviewed
Changed by	Changed by: Ing. Miroslav Hloušek, Ph.D., učo 21886. Changed: 28/7/2010 14:32.

Abstract
This paper deals with empirical analysis of international trade between Visegrad countries and EU-15 during past two decades. The goal of the paper is to find out if the growth in export is of intensive or extensive type. We follow methodology of Kehoe and Ruhl (2002) and use detailed trade statistics on the value of trade flows by commodity according to Standard International Trade Classification (SITC) codes. We find out that the goods that were traded the least in the benchmark year account for disproportionate share in trade after liberalization and reduction of trade barriers. The most significant increase was found in Hungary. The set of goods which accounted for only ten percent of trade in 1993 accounts for about forty percent of trade following the liberalization. Similar patterns were identified also in other Visegrad countries. The countries thus began to export goods that they had not been previously trading. This is growth on the extensive margin and it should be reflected in models of international trade.

Abstract

This paper deals with empirical analysis of international trade between Visegrad countries and EU-15 during past two decades. The goal of the paper is to find out if the growth in export is of intensive or extensive type. We follow methodology of Kehoe and Ruhl (2002) and use detailed trade statistics on the value of trade flows by commodity according to Standard International Trade Classification (SITC) codes. We find out that the goods that were traded the least in the benchmark year account for disproportionate share in trade after liberalization and reduction of trade barriers. The most significant increase was found in Hungary. The set of goods which accounted for only ten percent of trade in 1993 accounts for about forty percent of trade following the liberalization. Similar patterns were identified also in other Visegrad countries. The countries thus began to export goods that they had not been previously trading. This is growth on the extensive margin and it should be reflected in models of international trade.

Abstract (in Czech)
Článek se zabývá emprickou analýzou mezinárodního obchodu mezi zeměmi Visegrádu a EU-15 v posledních dvou dekádách. Cílem článku je zjistit, zda je růst export intenzivního nebo extenzivního typu. Metodologie je převzata od Kehoe a Ruhl (2002), je použita detailní komoditní struktura obchodu podle standardní klasifikace mezinárodního obchodu (SITC). Zjistili jsme, že statky, které se obchodovaly ve výchozím roce nejméně, tvoří po liberalizaci a snížení bariér nadměrnou část obchodu. Nejznatelnější růst byl zjištěn u Maďarska. Skupina statků, které v roce 1993 tvořili pouze deset procent celkové hodnoty obchodu, tvoří po liberalizaci zhruba čtyřicet procent. Podobné výsledky byly zjištěny i pro ostatní Visegrádské státy. Země tak začali vyvážet statky, které se dříve neobchodovaly. Tento růst obchodu extenzivním způsobem by se měl odrazit v modelech mezinárodního obchodu.

Abstract (in Czech)

Článek se zabývá emprickou analýzou mezinárodního obchodu mezi zeměmi Visegrádu a EU-15 v posledních dvou dekádách. Cílem článku je zjistit, zda je růst export intenzivního nebo extenzivního typu. Metodologie je převzata od Kehoe a Ruhl (2002), je použita detailní komoditní struktura obchodu podle standardní klasifikace mezinárodního obchodu (SITC). Zjistili jsme, že statky, které se obchodovaly ve výchozím roce nejméně, tvoří po liberalizaci a snížení bariér nadměrnou část obchodu. Nejznatelnější růst byl zjištěn u Maďarska. Skupina statků, které v roce 1993 tvořili pouze deset procent celkové hodnoty obchodu, tvoří po liberalizaci zhruba čtyřicet procent. Podobné výsledky byly zjištěny i pro ostatní Visegrádské státy. Země tak začali vyvážet statky, které se dříve neobchodovaly. Tento růst obchodu extenzivním způsobem by se měl odrazit v modelech mezinárodního obchodu.

Links
1M0524, research and development project	Name: Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky
1M0524, research and development project	Investor: Ministry of Education, Youth and Sports of the CR, Research Centre for the Competitiveness of the Czech Economy