V originále
Celkovým cílem tohoto textu je rekonstrukce konceptuálních rámců a teoretických předpokladů, které sdílejí teorie transnacionalismu a raná sociologická kritika metodologického nacionalismu. Klíčovým bodem článku, který rozvíjím ve třetí části, je tvrzení, že současná kritika metodologického nacionalismu, jež chce mít empirické základy v transnacionalismu, je ve skutečnosti konstruována na základě témat, konceptů a teorií první fáze kritiky metodologického nacionalismu rozvíjených v sedmdesátých letech 20. století (a během debaty o globalizaci v letech osmdesátých), kterým se již úspěšně podařilo rekonstruovat základní koncepty, stavební kameny, metodologického nacionalismu. Konstruktivním záměrem následujícího textu je analyticky rozlišit teoretickou a historickou verzi kritiky metodologického nacionalismu. Toto rozlišení může nabídnout odpověď na některá teoretická dilemata, s nimiž se setkáváme při pokusech o konceptualizaci vztahu mezi metodologickým nacionalismem a jeho překonáním z perspektivy transnacionalismu.
Anglicky
If sociology of transnationalism is to remain innovative as a branch of knowledge, it should be able to encourage a reflexive analysis of its own critical projects. Theories of transnationalism both focus on transnational phenomena and explore the ways how national phenomena is theorized in social science. The former offers promises for understanding how social conditions and cultural processes constitute transnationality. The latter allows theories of transnationalism to capture the way in which relations of domination are encoded into conceptual frameworks and theoretical perspectives of academic discourse. I have focused here on theoretical dilemmas generated by the critique of methodological nationalism. The hermeneutic reconstruction of the first attempts to analyze methodological nationalism in the 1970s, I have carried out here, put emphasis on three attributes of this early critique: Firstly, it focused on the argument that methodological nationalism is necessarily interrelated with a particular theory of social change which accentuates the immanent dynamics of society. Secondly, it payed attention to a theoretical dilemma resulting from conceptualizing nations as social units. Thirdly, it addressed itself to the theoretical dilemma of conceptualizing the nation-state beyond methodological nationalism. By taking seriously reconstructive interpretation of earlier form of critique of methodological nationalism, this text fully recognizes the importance of theoretical logic in sociology and conceives the question of methodological nationalism in terms of a conflict between alternative theoretical frames.