HLOUŠEK, Miroslav. Nové statky v mezinárodním obchodě (New goods margin in international trade). In Ekonomické prostředí a konkurenceschopnost. 1,. Brno: Masarykova univerzita, 2009. p. 229-235, 7 pp. CVKS. ISBN 978-80-210-5056-3.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Nové statky v mezinárodním obchodě
Name in Czech Nové statky v mezinárodním obchodě
Name (in English) New goods margin in international trade
Authors HLOUŠEK, Miroslav (203 Czech Republic, guarantor).
Edition 1,. Brno, Ekonomické prostředí a konkurenceschopnost. p. 229-235, 7 pp. CVKS, 2009.
Publisher Masarykova univerzita,
Other information
Original language Czech
Type of outcome Chapter(s) of a specialized book
Field of Study 5.2 Economics and Business
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
RIV identification code RIV/00216224:14560/09:00037492
Organization unit Faculty of Economics and Administration
ISBN 978-80-210-5056-3
Keywords (in Czech) mezinárodní obchod; obchodní bariéry; liberalizace; růst exportu; intezivní a extenzivní růstů; země Visegrádu
Keywords in English international trade; trade barriers; liberalization; export growth; intensive and extensive margin; Visegrad countries
Tags Reviewed
Changed by Changed by: Ing. Miroslav Hloušek, Ph.D., učo 21886. Changed: 10/12/2009 17:54.
Abstract
Práce se zabývá emprickou analýzou mezinárodního obchodu mezi zeměmi Visegrádu a EU-15 v posledních dvou dekádách. Cílem studie je zjistit, zda je růst exportu intenzivního nebo extenzivního typu. Metodologie je převzata z publikace Kehoe a Ruhl (2002), je použita detailní komoditní struktura obchodu podle standardní klasifikace mezinárodního obchodu (SITC). Zjistili jsme, že statky, které se obchodovaly ve výchozím roce nejméně, tvoří po liberalizaci a snížení bariér nadměrnou část obchodu. Nejznatelnější růst byl zjištěn u Maďarska. Skupina statků, které v roce 1993 tvořili pouze deset procent celkové hodnoty obchodu, tvoří po liberalizaci zhruba čtyřicet procent. Podobné výsledky byly zjištěny i pro ostatní Visegrádské státy. Země tak začali vyvážet statky, které se dříve neobchodovaly. Tento růst obchodu extenzivním způsobem by se měl odrazit v modelech mezinárodního obchodu a rovněž při formování vnější hospodářské politiky.
Abstract (in English)
This paper deals with empirical analysis of international trade between Visegrad countries and EU 15 during past two decades. The goal of the paper is to find out if the growth in export is of intensive or extensive type. We follow methodology of Kehoe and Ruhl (2002) and use detailed trade statistics on the value of trade flows by commodity according to Standard International Trade Classification (SITC) codes. We find out that the goods that were traded the least in the benchmark year account for disproportionate share in trade after liberalization and reduction of trade barriers. The most significant increase was found in Hungary. The set of goods which accounted for only ten percent of trade in 1993 accounts for about forty percent of trade following the liberalization. Similar patterns were identified also in other Visegrad countries. The countries thus began to export goods that they had not been previously trading. This is growth on the extensive margin and it should be reflected in models of international trade and for forming of external economic policy.
Links
1M0524, research and development projectName: Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky
Investor: Ministry of Education, Youth and Sports of the CR, Research Centres (National Research Programme)
PrintDisplayed: 26/5/2019 09:58